Michal Soucha: Report ze soutěže EBEC Central 2013

Postup z lokálního pražského kola zavedl náš tým Traktoristi do 800 kilometrů vzdálených Košic. Na naši dlouhou cestu jsme měli krásné slunečné počasí a tak nám rychle utekla. V neděli 19. května 2013 jsme dorazili na sídliště Luník VIII, kde se nachází studentské koleje. 

V pondělí ráno jsme se konečně dozvěděli, že naším úkolem bude vytvořit z polystyrenu, kartonu a lepenky kluzák, který doletí co nejdále a jako pasažéra ponese vajíčko, jenž samozřejmě nesmí rozbít. Na práci jsme měli dohromady během pondělí a úterý 14 hodin, které jsme opět plně využili, jelikož v pondělí při první zkoušce nám silný vítr zlomil trup polystyrenového modelu. Druhý den jsme tedy model zpevnili, aby vydržel i silný vítr, který panoval oba zkoušecí dny. Pevnost ovšem způsobila nárůst hmotnosti, a tedy kratší dolet. 

Vyhodnocení našeho počínání přišlo na řadu ve středu, kdy už sice vítr nefoukal, ale za to celý den pršelo. Po krátkém představení svých výtvorů před odbornou porotou měly všechny týmy tři pokusy. Náš model těsně překonal hranici 5 metrů, aniž by rozbil vajíčko. To znamenalo krásné 3. místo!
EBEC Central ovšem nebyl jen o soutěžení. Každý den jsme měli společný večerní program, podobně jako tomu je na kurzech BESTu. I díky tomu jsme poznali plno nových báječných lidí, trochu se naučili slovensky :D a celkově si to parádně užili! 

Nezbývá nic jiného než tuto soutěž všem doporučit a poděkovat OI za sponzorování.

(Tento report navazuje na report z lokálního kola ;-)

Jonáš Václavek - OI report ze závodu dračích lodí 15.5.2013

Luxusní akce. Tak by se dal shrnout rektorský den (15.5.2013), který jsem strávil společně se svými spolužáky. Jak by také ne. Po celý den bylo krásné počasí, pili jsme Svijany za patnáct, jedli maso z grilu a hlavně soutěžili mezi fakultami na dračích lodích. Pro toho, kdo by nevěděl, co to dračí lodě jsou, jedná se zhruba o tohle - dvacet lidí chytne pádla, jeden si sedne za buben a jeden kormidluje loď. Když odstartuje závod, začne se makat. Bubeník zběsile udává tempo a ostatní se snaží zabírat v rytmu jeho úderů. Po 250 metrech se v cíli už jenom raduje, nebo smutní. Náš tým zažil obě situace. Nejprve jsme suprově vyhráli rozjížďku. To nás trochu překvapilo, ale zároveň hodně nakoplo do dalšího závodu. Díky vítězství to bylo rovnou finále. Měli jsme tudíž asi dvouhodinové volno, které jsme využili k mohutné konzumaci již zmíněného občerstvení a diskuzi s ostatními kolegy. Některým se podařilo hovořit u piva i se samotným rektorem ČVUT prof. Havlíčkem. No a v půl čtvrté přišlo na řadu finále. Po odstartování všechny lodě vyrazily k cíli. Naneštěstí pro náš tým Radek Daněček, který byl na pozici háčka, pádloval tak vehementně, že se mu v polovině závodu zlomilo pádlo a tím se narušil chod naší mašiny. S touto nesnází jsme se nakonec nějak poprali. Když už vše vypadalo dobře, srazili jsme se z boku s druhou lodí a jedna půlka tedy nemohla pádlovat. Tímto jsme byli znatelně zpomaleni a skončili tak na posledním místě. Na prvního jsme měli ztrátu 1,7 vteřiny, což i přes naše problémy považuji za dobrý výsledek. Celkově tedy čtvrté místo, výborný den s přáteli a super akce před začátkem zkouškového.