Náš sponzor - Credo Ventures - již potvrdil první cenu naší eClub soutěže. Jeden ze tří nejlepších týmů bude odměněn pobytem v inkubátoru v Silicon Valley, skvělé! Kolegové z ČVUT Media Lab mi pomohli nastavit webové domény a namapování Google Apps pro eClub portál. Toto místo bude centrem informací pro všechny, kteří se do eClubu přihlásí. Budeme zde publikovat prezentace, máme v plánu pořizovat videonahrávky z přednášek, budeme provozovat diskusní skupiny, naleznete zde informace o přednášejících atd. Zůstaňte naladěni, o dalších novinkách vás budu průběžně informovat.
středa 9. února 2011
pátek 4. února 2011
Peter Šomló - Květiny ve vlasech, mikrovlny v sadech (část 2.)
V předchozím blogu jsme se podívali na temnější stránku Silicon Valley a jeho počátky sahající k výzkumu vojenských technologií. Osobou, která prostupovala celý zápisek byl Fred Terman, provost Stanfordu a profesor elektrického inženýrství. Kromě toho, že pracoval na projektech armádního výzkumu a byl uznávaným vědcem, také podporoval své studenty ve výzkumných a podnikatelských aktivitách.
V 50. letech bylo běžné, že nejlepší studenti a výzkumníci odcházeli do korporací a na proslulé univerzity, jako jsou MIT nebo Harvard, na východní pobřeží USA. Reakcí Stanfordu bylo rozvíjet univerzitu a lokální byznys společně. Z tohoto důvodu byl založen Stanford Industrial (později Research) Park, technologické centrum pro firmy poblíž univerzitního kampusu. Podle všeho bylo pro univerzitu finančně výhodné pronajímat pozemky, pro které neměla v té době využití. Hlavním přínosem parku ale bylo nastartování rozvoje inovací v průmyslu a vytváření vztahů pro spolupráci mezi firmami (a Stanfordem), jehož výsledky přetrvávají v Silicon Valley dodnes.
Společné začátky a vztahy mezi zaměstnanci různých firem velkou mírou přispěly v souboji o technologickou dominanci mezi Silicon Valley a dalšími regiony USA a světa. I přes konkurenční prostředí umožnily udržet kontakt s absolventy, kteří později přispívali k rozvoji univerzity, zakládání nových společností a volnějšímu proudění znalostí mezi firmami.
Úspěchem Stanford Industrial Parku byl i přesun části vývojových oddělení velkých korporací z východu, mezi jinými Eastman Kodak, General Electric nebo Lockheed, který kromě výroby řízených střel intenzivně spolupracoval s výzkumníky ze Stanfordu na vývoji „geografických“ (špionážních) satelitů.
Zjednodušením licencování výzkumných výsledků začaly společnosti vznikat jako „univerzitní spin-offy“ nebo je nezávisle zakládali absolventi. Zaměstnance univerzity a profesory Terman směřoval ke spolupráci se start-upy, mnozí se stali jejich poradci. Terman byl například v představenstvech společností Varian, Ampex a HP, které byly i prvními třemi technologickými společnostmi ze Silicon Valley s úspěšným vstupem na burzu.
Ve stejném období přišel na západ z Bell Laboratories i William Shockley. V roce 1955 založil společnost Shockley Semiconductor (o rok později dostal Nobelovu cenu za předchozí výzkum a „spoluvynalezení“ tranzistoru). Shockley našel pro financování své rozbíhající se firmy korporátního partnera. V té době rizikový „venture“ kapitál podle současného modelu ještě neexistoval. Až po letech pokusů s různými variantami financování, které zahrnovaly i podporu státu, se v 70. letech objem peněz z vojenských projektů a rizikového kapitálu vyrovnal a dnes je již běžnou součástí zdrojů pro start-upy.
Ukázalo se, že Shockley byl skvělý vědec, ale špatný manažer, což potvrdil i odchod skupiny nespokojených zaměstnanců, označovaných dobrodružným názvem Traitorous Eight. Tato skupina se podílela na založení Fairchild Semiconductor. Byla podobně jako v Shockleyho případě financována mateřskou korporací, která za prvotní investici dostala možnost společnost během následujících 8 let odkoupit. Spory s ní vedly až k odchodu původních zakladatelů. Ve skupince „osmi zrádců“ byl například Eugene Kleiner, zakladatel jedné z nejrespektovanějších Venture Capital společností KPCB, nebo Gordon Moore a Robert Noyce, kteří pokračovali ve vývoji polovodičových technologií ve své další firmě Integrated Electronics Corporation, neboli Intel.
Stejně jako ze Stanfordu vzešlo z Fairchildu množství firem (přibližně 70 v 20ti letech od založení) například Intel nebo AMD, což dále podpořilo spolupráci mezi zaměstnanci různých společností, kteří postupně vytvořili neformální atmosféru ani vzdáleně nepřipomínající spojitost s armádními projekty. Uvolněnou atmosféru kdysi reprezentoval hipícký postoj Boba Noyce, který zakázal jezdit představitelům Intelu na schůzky v autech s vlastním řidičem, běžným u velkých korporací, nebo odmítl přidělovat parkovací místa na základě postavení ve firemní hierarchii. Momentálně je neformálnost dokonale zosobněna módní ikonou, která se po vyhlášení osobností roku chce vyhnout trapasům bankéřů s děravými ponožkami a pro jistotu je nenosí vůbec.
Hollywood na začátek filmu Piráti ze Silicon Valley připravil scénu, kdy při jednom z protestů v Berkeley v roce 1971 proběhnou záběrem zarostlý Steve Wozniak a Steve Jobs, který poznamenává, že revolucionáři jsou ve skutečnosti oni dva. I přes pochybnosti o historické přesnosti je zajímavé, že podobnou zkušenost měl o několik let dřív i Andy Grove, který pracoval na univerzitě v Berkeley na svém doktorátu z chemického inženýrství. Taky se podle všeho nevěnoval protestování, ale výuce svých studentů na cvičení, nicméně lze usuzovat, že pozdější 3. zaměstnanec Intelu a dlouholetý CEO neudělal špatné rozhodnutí – éra integrovaných obvodů a osobních počítačů mohla začít.
Autor: Peter Šomló
V 50. letech bylo běžné, že nejlepší studenti a výzkumníci odcházeli do korporací a na proslulé univerzity, jako jsou MIT nebo Harvard, na východní pobřeží USA. Reakcí Stanfordu bylo rozvíjet univerzitu a lokální byznys společně. Z tohoto důvodu byl založen Stanford Industrial (později Research) Park, technologické centrum pro firmy poblíž univerzitního kampusu. Podle všeho bylo pro univerzitu finančně výhodné pronajímat pozemky, pro které neměla v té době využití. Hlavním přínosem parku ale bylo nastartování rozvoje inovací v průmyslu a vytváření vztahů pro spolupráci mezi firmami (a Stanfordem), jehož výsledky přetrvávají v Silicon Valley dodnes.
Společné začátky a vztahy mezi zaměstnanci různých firem velkou mírou přispěly v souboji o technologickou dominanci mezi Silicon Valley a dalšími regiony USA a světa. I přes konkurenční prostředí umožnily udržet kontakt s absolventy, kteří později přispívali k rozvoji univerzity, zakládání nových společností a volnějšímu proudění znalostí mezi firmami.
Úspěchem Stanford Industrial Parku byl i přesun části vývojových oddělení velkých korporací z východu, mezi jinými Eastman Kodak, General Electric nebo Lockheed, který kromě výroby řízených střel intenzivně spolupracoval s výzkumníky ze Stanfordu na vývoji „geografických“ (špionážních) satelitů.
Zjednodušením licencování výzkumných výsledků začaly společnosti vznikat jako „univerzitní spin-offy“ nebo je nezávisle zakládali absolventi. Zaměstnance univerzity a profesory Terman směřoval ke spolupráci se start-upy, mnozí se stali jejich poradci. Terman byl například v představenstvech společností Varian, Ampex a HP, které byly i prvními třemi technologickými společnostmi ze Silicon Valley s úspěšným vstupem na burzu.
Ve stejném období přišel na západ z Bell Laboratories i William Shockley. V roce 1955 založil společnost Shockley Semiconductor (o rok později dostal Nobelovu cenu za předchozí výzkum a „spoluvynalezení“ tranzistoru). Shockley našel pro financování své rozbíhající se firmy korporátního partnera. V té době rizikový „venture“ kapitál podle současného modelu ještě neexistoval. Až po letech pokusů s různými variantami financování, které zahrnovaly i podporu státu, se v 70. letech objem peněz z vojenských projektů a rizikového kapitálu vyrovnal a dnes je již běžnou součástí zdrojů pro start-upy.
Ukázalo se, že Shockley byl skvělý vědec, ale špatný manažer, což potvrdil i odchod skupiny nespokojených zaměstnanců, označovaných dobrodružným názvem Traitorous Eight. Tato skupina se podílela na založení Fairchild Semiconductor. Byla podobně jako v Shockleyho případě financována mateřskou korporací, která za prvotní investici dostala možnost společnost během následujících 8 let odkoupit. Spory s ní vedly až k odchodu původních zakladatelů. Ve skupince „osmi zrádců“ byl například Eugene Kleiner, zakladatel jedné z nejrespektovanějších Venture Capital společností KPCB, nebo Gordon Moore a Robert Noyce, kteří pokračovali ve vývoji polovodičových technologií ve své další firmě Integrated Electronics Corporation, neboli Intel.
Stejně jako ze Stanfordu vzešlo z Fairchildu množství firem (přibližně 70 v 20ti letech od založení) například Intel nebo AMD, což dále podpořilo spolupráci mezi zaměstnanci různých společností, kteří postupně vytvořili neformální atmosféru ani vzdáleně nepřipomínající spojitost s armádními projekty. Uvolněnou atmosféru kdysi reprezentoval hipícký postoj Boba Noyce, který zakázal jezdit představitelům Intelu na schůzky v autech s vlastním řidičem, běžným u velkých korporací, nebo odmítl přidělovat parkovací místa na základě postavení ve firemní hierarchii. Momentálně je neformálnost dokonale zosobněna módní ikonou, která se po vyhlášení osobností roku chce vyhnout trapasům bankéřů s děravými ponožkami a pro jistotu je nenosí vůbec.
Hollywood na začátek filmu Piráti ze Silicon Valley připravil scénu, kdy při jednom z protestů v Berkeley v roce 1971 proběhnou záběrem zarostlý Steve Wozniak a Steve Jobs, který poznamenává, že revolucionáři jsou ve skutečnosti oni dva. I přes pochybnosti o historické přesnosti je zajímavé, že podobnou zkušenost měl o několik let dřív i Andy Grove, který pracoval na univerzitě v Berkeley na svém doktorátu z chemického inženýrství. Taky se podle všeho nevěnoval protestování, ale výuce svých studentů na cvičení, nicméně lze usuzovat, že pozdější 3. zaměstnanec Intelu a dlouholetý CEO neudělal špatné rozhodnutí – éra integrovaných obvodů a osobních počítačů mohla začít.
Autor: Peter Šomló
pondělí 31. ledna 2011
Další novinky o eClubu
Minulý týden jsem vám představil eClub. Po diskusích se svými studenty vám chci vysvětlit, co přesně klub bude a co ne.
eClub bude spolek, sdružení lidí, se společným zájmem o:
- vytvoření nových produktů
- jejich vývoj a prodej
- o organizaci firmy
- legislativu, atd.
Cílem je sdružit všechny, kteří mají nové, zajímavé, nápady a neví jak je realizovat, jak začít co udělat nejdříve…
V eClubu se seznámíte s kolegy se stejnými zájmy a budete mít možnost své záměry diskutovat. Budeme se scházet každou středu, jak je vidět v rozvrhu.
Chci upozornit, že eClub není předmět, tudíž za účast nedostanete žádné kredity, nebude žádná zkouška, nebude se dělat docházka.
Přednášky jsou určeny pro:
- studenty
- doktorandy
- kamarády
- známé
- pro každého kdo má zájem.
Přednášky se budou konat během letního semestru. V jejich průběhu dostanete návod jak naplánovat prototyp, produkt, aplikaci a jak svůj nápad efektivně prezentovat. V závěru uspořádáme soutěž o nejlepší náměty na prototypy.
Sponzorem eClubu je ČVUT Media Lab a společnost Credo Ventures.
Ty z vás, kteří v závěrečných prezentacích přesvědčí porotu o kvalitě svého nápadu a budou odhodláni na jeho rozvíjení dále pracovat, odměníme.
Nejlepší tým plánujeme vyslat do inkubátoru do Californie.
Pokud máte nějaké další dotazy, neváhejte mě kontaktovat.
Honza Šedivý
úterý 25. ledna 2011
Chcete být svým vlastním šéfem?
Máte vlastní nápady na nové produkty, aplikace, služby? Dejte to s námi dohromady!
V letním semestru 2011 bude zahájen cyklus přednášek pro podnikatele E-Club, který vznikl pod patronací ČVUT Media Lab. Budeme se scházet každou středu v 17:00 v místnosti N:E-301 na Karlově náměstí.
Cílem E-Clubu je především spolupracovat. V sérii přednášek ekonomů, podnikatelů, výzkumníků, nebo právníků se dozvíte, jak pro váš produkt najít zákazníky, jak produkt nabízet na trhu, jak založit firmu, jak odvodit správnou cenu atd. Dalším posláním E-Clubu je prezentace úspěšných internetových firem a setkání s jejími zástupci, kteří nám přiblíží příběhy vzniku jejich firem a produktů.
Koncem května vyhodnotíme soutěž o nejlepší návrh nového produktu. Připravujeme skvělé ceny, které vítězům umožní založit si firmu nebo vyvinout vlastní prototyp. Sledujte OI blog, nebo OI FB a brzo se dozvíte další detaily.
Honza Šedivý
pátek 14. ledna 2011
Krátkodobá brigáda (nutná zkušenost s DRUPALem)
Katedra kybernetiky ČVUT nabízí uplatnění studentovi, který má zkušenosti se systémem DRUPAL. Jedná se o krátkodobou brigádu – výpomoc při vytváření nových internetových stránek. Nabízíme atraktivní finanční odměnu. Prosíme případné zájemce, aby kontaktovali Bc. Libuši Petržílkovou (libuska at ci.felk.cvut.cz)
čtvrtek 6. ledna 2011
Joint degree na Johannes Kepler University in Linz *REPORT OI studentů*
Pro tento školní rok jsme byli vybráni pro studium ISI na Johannes Kepler University v Linzi a rádi bychom vám pro lepší představu přiblížili, co se pod tajemným názvem "joint degree" skutečně skrývá ;-)
Tak tedy studium ISI programu začíná o měsíc dříve než výuka na univerzitě a to začátkem září. Po dobu prvního měsíce navštěvujete prerekvizitní kurzy jako je např. seminář „Reading, Speaking, Writing”, „Software Engineering Refresher” apod. Tyto kurzy jsou zakončené testem. Zároveň si v tuto dobu vyřídíte veškeré potřebné dokumenty jako je studentská kartička, zápis, potvrzení o studiu aj.
Významnou částí v tomto čase je výběr diplomových prací. Ten tu probíhá tak, že několik firem a univerzitních institutů prezentuje svoje projekty a vy, studenti, si pak podle svých preferencí rozdělíte nabízené projekty a vyberete tu firmu nebo institut, jejichž projekt vám je nejblíže, je pro vás nejvíce zajímavý a největší výzvou. Po výběru diplomové práce se setkáte se svým akademickým a firemním poradcem.
Akademický poradce s vámi sestaví individuální rozvrh, tzv. curriculum, podle vašich absolvovaných předmětů a podle potřeby pro vaši diplomovou práci.
Jednou z výhod tohoto programu je, že si můžete vybírat předměty ze dvou univerzit. Jednak předměty Johannes Kepler University in Linz a také Upper Austria University of Applied Sciences. Takže výběr je opravdu pestrý. Navíc budete mít pár předmětů speciálních pro ISI studenty v průběhu semestru jako je např. „Entrepreneurship“ seminář, „Master Thesis Presentation“ seminář apod.
„Entrepreneurship“ seminář se vám pokusí odhalit zákulisí zakládání firem, tzv. startupů, získávaní grantů, a jiných problémů týkajících se tohoto tématu. Jedná se o blok seminářů pokaždé s jiným přednášejícím. Přednášející jsou zástupci úspěšných startupů, institucí pomáhajících nově vznikajícím firmám jako je např. tech2b inkubátor a další. „Master Thesis Presentation“ seminář je pro zdokonalování prezentačních schopností nejen pro potřeby prezentace diplomové práce.
Firemní poradce vám dá zadání diplomové práce, jeho představy o cílech projektu, prototypu aj. Každá diplomová práce má minimálně 2 cíle. První cíl je uspokojit přání a představy firmy, která práci zadala a platí za vás školné. Druhým cílem je naplnit požadavky akademické. Ty vám naopak zadá váš akademický poradce. Od začátku se budete setkávat na pravidelných schůzkách s oběma poradci zároveň a diskutovat o průběhu a dalších milnících. Frekvence schůzek je individuální.
Předměty jsou tu několika typů:
1. Přednášky: Pokud předmět nabízí přednášku, musíte si ji v systému explicitně zapsat. Ukončení přednáškové části předmětu je většinou písemka, případně ústní zkouška.
2. Cvičení: Předměty, které mají v nabídce explicitně jak cvičení tak přednášku. Můžete si zapsat jen jedno nebo druhé nebo obojí. Obě části jsou ohodnoceny kredity zvlášť, takže pokud si zapíšete jen cvičení, nedostanete kredity za přednášku a naopak. Cvičení jsou zakončována většinou buď testem nebo semestrální prací nebo semestrální prezentací.
3. Kombinované: Klasická přednáška + cvičení
4. Seminář: Semináře nebo i blokové kurzy. Zakončení je semestrálním projektem, závěrečnou prezentací, případně testem.
5. ISI Speciál: výše zmiňované semináře
Budete mít možnost bydlet blízko Lince, bývalého města kultury (2009). V kampusu je několik možností sportovního vyžití. Areál je umístěn v horské krajině, takže možností výletů na kole, běžkách nebo i jen pěšky je nespočet.
Pokud jste v 1.roč. magisterské etapy OI, máte i vy možnost zažádat o studium joint degree, tak neváhejte, vřele vám to doporučujeme!
Jan Kubový a Marek Sacha
Tak tedy studium ISI programu začíná o měsíc dříve než výuka na univerzitě a to začátkem září. Po dobu prvního měsíce navštěvujete prerekvizitní kurzy jako je např. seminář „Reading, Speaking, Writing”, „Software Engineering Refresher” apod. Tyto kurzy jsou zakončené testem. Zároveň si v tuto dobu vyřídíte veškeré potřebné dokumenty jako je studentská kartička, zápis, potvrzení o studiu aj.
Významnou částí v tomto čase je výběr diplomových prací. Ten tu probíhá tak, že několik firem a univerzitních institutů prezentuje svoje projekty a vy, studenti, si pak podle svých preferencí rozdělíte nabízené projekty a vyberete tu firmu nebo institut, jejichž projekt vám je nejblíže, je pro vás nejvíce zajímavý a největší výzvou. Po výběru diplomové práce se setkáte se svým akademickým a firemním poradcem.
Akademický poradce s vámi sestaví individuální rozvrh, tzv. curriculum, podle vašich absolvovaných předmětů a podle potřeby pro vaši diplomovou práci.
Jednou z výhod tohoto programu je, že si můžete vybírat předměty ze dvou univerzit. Jednak předměty Johannes Kepler University in Linz a také Upper Austria University of Applied Sciences. Takže výběr je opravdu pestrý. Navíc budete mít pár předmětů speciálních pro ISI studenty v průběhu semestru jako je např. „Entrepreneurship“ seminář, „Master Thesis Presentation“ seminář apod.
„Entrepreneurship“ seminář se vám pokusí odhalit zákulisí zakládání firem, tzv. startupů, získávaní grantů, a jiných problémů týkajících se tohoto tématu. Jedná se o blok seminářů pokaždé s jiným přednášejícím. Přednášející jsou zástupci úspěšných startupů, institucí pomáhajících nově vznikajícím firmám jako je např. tech2b inkubátor a další. „Master Thesis Presentation“ seminář je pro zdokonalování prezentačních schopností nejen pro potřeby prezentace diplomové práce.
Firemní poradce vám dá zadání diplomové práce, jeho představy o cílech projektu, prototypu aj. Každá diplomová práce má minimálně 2 cíle. První cíl je uspokojit přání a představy firmy, která práci zadala a platí za vás školné. Druhým cílem je naplnit požadavky akademické. Ty vám naopak zadá váš akademický poradce. Od začátku se budete setkávat na pravidelných schůzkách s oběma poradci zároveň a diskutovat o průběhu a dalších milnících. Frekvence schůzek je individuální.
Předměty jsou tu několika typů:
1. Přednášky: Pokud předmět nabízí přednášku, musíte si ji v systému explicitně zapsat. Ukončení přednáškové části předmětu je většinou písemka, případně ústní zkouška.
2. Cvičení: Předměty, které mají v nabídce explicitně jak cvičení tak přednášku. Můžete si zapsat jen jedno nebo druhé nebo obojí. Obě části jsou ohodnoceny kredity zvlášť, takže pokud si zapíšete jen cvičení, nedostanete kredity za přednášku a naopak. Cvičení jsou zakončována většinou buď testem nebo semestrální prací nebo semestrální prezentací.
3. Kombinované: Klasická přednáška + cvičení
4. Seminář: Semináře nebo i blokové kurzy. Zakončení je semestrálním projektem, závěrečnou prezentací, případně testem.
5. ISI Speciál: výše zmiňované semináře
Budete mít možnost bydlet blízko Lince, bývalého města kultury (2009). V kampusu je několik možností sportovního vyžití. Areál je umístěn v horské krajině, takže možností výletů na kole, běžkách nebo i jen pěšky je nespočet.
Pokud jste v 1.roč. magisterské etapy OI, máte i vy možnost zažádat o studium joint degree, tak neváhejte, vřele vám to doporučujeme!
Jan Kubový a Marek Sacha
pondělí 20. prosince 2010
OI plazení na Sněžku
Tento víkend, to jest 17.12.2010, se uskutečnil druhý ročník výletu studentů a přátel OI do Krkonoš za účelem zdolání nejvyšší české hory - Sněžky!
Shrnutí zážitků z klávesnice Davida Moidla si můžete přečíst na stránkách OI klubu, fotky a jedno dvě videjka pak najdete na OI Picase.
Ještě jednou díky všem účastníkům, atmosféra přátelská a výkony skvělé, těším se na další akce OI!
pátek 17. prosince 2010
Středoevropské kolo soutěže ACM a studenti OI - jaké to bylo? :-)
(...o tom, jak pátek 19.11., avizovaný v našem minulém článku, konečně nastal a jak se naše vítězná skvadra vydala do Polské Wrocławi hájit barvy ČVUT.)
V poměrně optimistické náladě jsme se naskládali do autobusu, zamávali modré budově a vyrazili směr Polsko. Cestou jsme testovali svoje GPS přijímače a věnovali se podobným radovánkám. Česká část cesty proběhla bez problémů. Krátce za zasněženými hranicemi jsme potkali všetečného celníka, který se velice zajímal o naše doklady. Žádný nelegální imigrant se však soutěže nezúčastňoval, takže jsme mohli vyrazit dále. V Polsku už nebyla dálnice, museli jsme tedy zpomalit, přesto jsme však za pár hodin dorazili do Wrocławi - města ostrovů a mostů.
Druhý den jsme měli dopoledne volno, vyrazili jsme tedy na prohlídku města. Vzhledem k charakteru akce a vlastně i města se to neobešlo bez prozpěvování hymny teorie grafů: “Přes Pregolu sedm mostů stálo”. S pomocí Ondrova chytrého mobilu jsme zkoušeli Geocaching, avšak i přes usilovné hledání se nám nepodařilo najít více než jednu “keszku”. Odtud jsme pokračovali k Instytutu Informatyki Uniwersytetu Wrocławskiego kvůli registraci a samozřejmě na výborný oběd.
Odpoledne jsme se zúčastnili slavnostní zahajovací ceremonie a testovacího kola. Obojí vypadalo podobně jako na CTU Open, koho to tedy zajímá, ať si znovu přečte první odstavec našeho minulého článku :-). A pak už jsme spěchali do hotelu, pro plavky, ručníky a drobné złoté na autobus a zakončili jsme den příjemným několikahodinovým pobytem v místním aquaparku, jedním z největších v Polsku.
V neděli probíhala
od časného rána soutěž. Tentokrát jsme dostali zadaných deset úloh (http://cepc10.ii.uni.wroc.pl/problems.html), které jsme museli vyřešit v limitu pěti hodin. Jednalo se o vyřešení každodenních problémů občanů daleké země zvané Ardenia. A protože je tato země zasazena do fantasy světa, nebyly tyto problémy ani trochu podobné problémům našim - bylo třeba bourat magické věže, plánovat napájení draka z jezer, rozdělovat rytířům válečné koně nebo vyvolávat palindromická kouzla...Programovali jsme, až se z nás kouřilo, nemohli jsme však žádnou z úloh dotáhnout do zdárného konce, dokud nás nezachránil Vojta, objeviv jednu drobnou chybku. Přidali jsme chybějící znak, odevzdali a začali jásat - dostali jsme první balónek za vyřešenou úlohu G. Opět se ukázala pravdivost tvrzení “Pro oči nevidí”, ale v této soutěži jsme si bohužel nemohli odskočit na hodinku vyčistit hlavu... Měli jsme rozdělaných ještě několik úloh, avšak už jsme nestihli dokončit do odevzdatelného stavu. A tak nás konec zastihl, psychicky i fyzicky zničené, s pouhým jedním balónkem. Avšak připsali jsme si jedno kuriozní prvenství - byli jsme jediným týmem, který dostal “Compile-time Error”. I mistr tesař se někdy utne a překlep se může vloudit kamkoliv... :-)
Po soutěži proběhla diskuze řešení úloh. Ukázalo se, že organizátorům se nepodařilo splnit ani jeden z jejich záměrů - aby každý tým vyřešil alespoň jednu úlohu a aby každou úlohu vyřešil alespoň jeden tým. Například první dvě úlohy nevyřešil nikdo. Paradoxní na tom je, že náš tým je ani nezkoušel, ale kdybychom se do nich pustili, nejspíše bychom je vyřešili, šlo prakticky o jednoduchou matematiku/optimalizaci...
Po závěrečné ceremonii s vyhlášením výsledků jsme už si jen užili rozlučkovou večeři v podobě rautu a vyrazili směrem k hotelu a autobusu a nabrali kurz Praha, kam jsme se vrátili okolo nedělní půlnoci.
Web CERC - Cent
ral European Regional Contest naleznete na http://cepc10.ii.uni.wroc.plAutoři: Ondra Hrstka, Karel Lebeda a Vojta Křížek
úterý 14. prosince 2010
Wanted: Student pro cloudcomputing
Katedra kybernetiky ČVUT hodlá vytvořit cluster pro spouštění programů náročných na procesor a paměť. K tomu účelu chceme vytvořit cloudcomputing infrastrukturu. Hledáme studenta, který by nám s tímto úkolem pomohl (období leden, únor 2011). Požadujeme znalost administrace Linux a znalosti z networkingu. Tento projekt je skvělou příležitostí k získání praktické zkušenosti s nejmodernější technologií, kterou používají renomované společnosti jako jsou Google, Amazon, VMware a další. K tomu navíc nabízíme atraktivní finanční odměnu. Prosíme případné zájemce, aby kontaktovali Ing. Šedivého (jsedivy at gmail tecka com).
Autor: Libuše Petržílková
středa 8. prosince 2010
Rozhovor s Českou hlavou profesora Pěchoučka
Profesoři Českého vysokého učení technického v Praze Vladimír Mařík a Michal Pěchouček společně obdrželi v listopadu 2010 prestižní vědecké ocenění „Česká hlava – cena invence“. Profesor Mařík patří mezi zakladatele české školy kybernetiky a profesor Pěchouček navazuje na tuto tradici výzkumem v oblasti multi-agentních inteligentních systémů a aplikacemi v rozličných doménách, ať se jedná o řízení letového provozu, koordinaci bezpilotních letadel či návrh bezpečných průjezdních tras Adenským zálivem.
Nejen o výzkumu, vývoji a inovacích jsem si povídala s profesorem Michalem Pěchoučkem:
Gratuluji k velkému úspěchu. Jak vůbec takovéto ocenění vnímáte?
Upřímně řečeno, nejsem úplně cenový typ. Ani jsme to doma pořádně nezapili.
Ale teď vážně. Jsem moc rád, že tentokrát zvítězila informatika. V zemi, která disponuje dobrým výzkumným potenciálem v chemii, medicíně a biologii je České hlava za informatiku skvělý výsledek. Je to ale hlavně ocenění týmu naší katedry, především výzkumníků v Centru agentních technologií, kteří pracují na spoustě zajímavých aplikovaných projektů.
Letos jste obdržel ještě také Fulbrightovo stipendium na hostování na USC, v Los Angeles. Měl jste tedy velmi úspěšný rok. Co plánujete na rok 2011?
Máte pravdu, nebyl to špatný rok. Nejvíce si však cením toho, že se mi podařilo uběhnout maraton. Po letech odhodlávání jsem se na závod připravil a dopřál jsem si fantastický sportovní zážitek. Ono s vědeckou prací je to podobné jako s dálkovými běhy. Ten, kdo léta tvrdě nepracuje, nemůže se dohrabat k serióznímu ocenění své práce.
Spoluzaložil jste výběrový výukový program Otevřená informatika a jste jeho garantem. Jaké vidíte možnosti uplatnění jeho absolventů?
Protože OI je koncipována jako výběrový program, dosahují studenti již teď zajímavých úspěchů. Například nejlepší z nich dostali možnost se zapojit do práce na výzkumných projektech, které se provozují jak v Centru agentních technologií tak v Centru strojového vnímání. Předpokládám, že absolventi OI budou buď vědci, kteří budou slavit úspěch na zahraničních univerzitách a poté se vrátí do Čech podporovat českou vědu, nebo budou patřit mezi malou množinu špičkových informatiků schopných pracovat na odborné práci na pomezí výzkumu a vývoje aplikací, kteří budou atraktivní pro firmy jako je Google, Microsoft, Skype, Toyota, NASA, IBM a mnohé další, nebo budou zakládat vlastní startupové společnosti, ve kterých budou uplatňovat své extrémně inovativní myšlení a stanou se z nich budoucí Sergey Brin a Larry Page, nebo Steve Jobs.
Autor: Libuše Petržílková
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)