Pokud byste se mě zeptali před několika týdny na jména baseballových týmů, možná bych dal dohromady Yankees, Mets a AVG Draci Brno. Opravdu nevím, jestli za to může AVG nebo draci a aplikované využití chemie, při které technologie vítězí nad silou. I když se moje baseballové IQ zněkolikanásobilo, pořád radši zůstanu u sportů, kterým rozumím já i fotbalisté. Důvod, pro který jsem vytáhl Giants, je kromě obecného nadšení všude kolem i doba od posledního triumfu, který baseballisté San Francisca dosáhli před 56 lety. Dlouhé čekání na úspěch. Těžko srovnatelné s technologickým prostředím Silicon Valley, kde firmy vyrostou během několika let.
Ale jak se současné tempo v Sillicon Valley nastartovalo? A jak vlastně v době vítězství Giants, v roce 1954, mohlo vypadat? V jedné větě - ještě neexistovalo. Málokdo tušil, že transistor promění ovocné sady a zemědělskou krajinu na křemíkové doupě, které dostalo proslulý název až začátkem 70. let.
Většina článků a populárních historií začíná obrazem neohrožených technologických pionýrů (bez červených šátků) a tvrdě pracujících vizionářských podnikatelů, kteří po vynalezení tranzistoru začali měnit spolu s odvážnými investory svět. Řeší se otázka, co bylo dřív. Slepice/firmy nebo vejce/finance. Bez újmy na obecnosti zatím nechme tuto otázku nezodpovězenou.
Původ dnešního Silicon Valley je lepší hledat v předtransistorových dobách. Počátkem 20. století bylo v oblasti několik firem, které vyvíjely a vyráběly elektronky. Zlom přišel po druhé světové válce. Stanford se stal centrem výzkumu v oblasti mikrovlnných technologii, které vedl jeden z nejlepších elektroinženýrů své doby prof. Fred Terman, vedoucí katedry elektrického inženýrství a pozdější provost Stanfordu, který bývá označován za otce Silicon Valley.
Fred Terman je často zmiňován jako podporovatel Williama Hewletta a Davida Packarda v založení HP v ikonické garáži v Palo Alto, byl autorem jedné z prvních a nejzásadnějších knih o elektronice a radioelektronice. V druhé světové válce působil na Harvardu jako vedoucí laboratoře, která se zabývala hlavně otázkou krytí spojeneckých bombardérů před německou protivzdušnou obranou napojenou na radary. Úkolem laboratoře bylo mezi jinými vyvinout způsob pro zaznamenání informací vyslaných z radarů a ve druhém kroku sestavit efektivní rušičky – ústřední motiv, který se později vrací i ve studené válce ve formě získávání zpravodajských informací o protivzdušné obraně Sovětského svazu a jeho jaderném programu.
Po válce se Terman spolu se skupinou dalších výzkumníků vrátil na Stanford a stál u založení laboratoří Electronics Research Laboratory (ERL). S výzkumem zaměřeným na oblast, ve které v té době měla jeho fakulta nejkvalitnější zázemí. V době, kdy Giants naposledy vyhráli Světovou sérii, 10 let po druhé světové válce, právě vyvrcholila válka v Korei (ano, ta ve které byl Hawkeye Pierce). Zaměření na vojenské technologie je v daném kontextu docela logické.
Část základního výzkum v ERL byla financována z grantů vládních agentur (ONR, NSA, CIA, USAF...). Později byla založena Applied Electronics Laboratory (AEL), ve které probíhal utajený výzkum. V polovině 50. let se laboratoře spojily a Terman byl jmenován provostem. Začátkem 60. let přicházela až polovina financí na fakultu přes zmiňované granty. Část aplikovaného výzkumu probíhala i ve výzkumném institutu SRI, o kterém psal v předchozím blogu Honza Šedivý.
Na konci 60. let vrcholil odpor k válce ve Vietnamu. Studenti Stanfordu vyjádřili nespokojenost s tím, že třetina výzkumu byla tvořena tajnými armádními projekty okupací laboratoří v roce 1969. Protest známý jako A3M vedl k ukončení tajného výzkumu na univerzitě a uvolnění vazeb s SRI, která je dnes už samostatnou institucí.
Na podporu firem vznikajících z univerzitního výzkumu v technologickém parku Stanford Industrial Park, spolupráci s průmyslem pod Termanovým vedením, „hippiesácké hackery“ a jejich vliv na současné inovativní prostředí v SV se podíváme příště. Pokud vás ale téma historie a vývoj Silicon Valley zajímají, podívejte se na přednášku nebo blog Steva Blanka, který je úspěšným podnikatelem a autorem známé „učebnice pro startupy“.
Uznávám, že příběhy egocentrických vizionářů jsou možná inspirativnější, ale doufám, že jsem vám žádné iluze nevzal. Pokud ano, připomínám, že příští měsíc vám dárky zajisté přinese Ježíšek.
Žádné komentáře:
Okomentovat