středa 16. prosince 2009

Výstup na Sněžku v obsazení: Informatici

Jsme rádi, že můžeme otisknout příspěvek od Vojtěcha Knyttra, který barvitě popisuje svůj zážitek z víkendového výšlapu na Sněžku s Otevřenou Informatikou :-)

Fyzické výkony nejsou zrovna mou silnou stránkou, za to mám velice dobrý zrak a dobře se oblékám. Přesto, výstup na nejvyšší horu jsem pojal jako výzvu fyzického výkonu v jiném směru – vyjít Sněžku skutečně dobře oblečen. Fakt, že náš výstup byl organizován na počátku prosince, jsem nepovažoval za důležitý.
Odjezd z Prahy byl určen na 15.00 z kolejí Strahov. Ač si stále myslím, že by se dalo nalézti stylovější místo na odjezd, musel jsem respektovat fakt, že jsme studenti a všichni na Strahově bydlíme. Bohužel moji spolucestující nebyli ani zdaleka tak dobře oblečeni jako já, proto jsem cestu autem odmítl.
Za všeobecné slávy a podpory všech kolemjdoucích jsem se dopravil na pražské Hlavní nádraží. Le train de Grande Vitesse ve směru Pec pod Sněžkou již byl přistaven a čekal jen na mou přítomnost. V kupé jsem měl tu čest poznat několik skutečně dobře oblečených a rozumných lidí, o kterých jsem vyrozumněl, že mají namířeno na stejnou akci. Člověk, který mne nejvíce zaujal se mi představil jako František F., načež si mne vyfotil, spolu s detaily mých zavazadel. Žádná zavazadla neměl, pouze dva malé psi a taktéž malou přítelkyni. Z jeho stylu bych vyzdvihnul černé triko zasunuté v černých kalhotách a černý pásek s pouzdrem na černý fotoaparát. Barevná kombinace černé mne zaujala. Během společné diskuse spolu dva psi začínají souložit, načež vytahuji fotoaparát i já. František mi během cesty zpívá úryvky z Sacrae od Heinricha Shultze z roku 1629, což spolu s psím kvičením tvoří skutečně láskyplnou atmosféru, až je nám líto v cíli opustit náš vysokorychlostní dopravní prostředek.
Na místě se seznamuji s jistou dívkou, která mi ihned nabízí tykání – to však ze slušnosti musím odmítnout. Když mi tykání nabízí již po druhé, téměř jsem k němu svolil, za což jsem se pro jistotu musel potrestat tím, že jsem se šel převléknout do košile z loňské kolekce. Celý zbytek večera jsem se za to styděl, a počítal, kolik lidí si toho již muselo všimnout. Měl jsem dojem, že od té chvíle si František ode mne držel trochu odstup – což jsem samozřejmě pochopil.
Ráno započal výstup. Do poslední chvíle jsem se nemohl rozhodnout, jestli si vzít bílé cvičky, nebo hnědé pohory, když jsem však viděl závěje bílého sněhu, usoudil jsem, že by hnědá příliš neladila. Většina spoluúčastníků šla nestylově v riflích a barevných keckách.
Před dvanáctou hodinou náš výstup dosáhl místa, kdy počasí počalo být k riflařům nekompromisní. Teplota devíti stupňů pod bodem mrazu spolu s větrem (který cloumal vlasy všem těm, kteří si řekli – jsem příliš sexy na to si brát čepici – tedy i mně) by přemohla nejednoho informatika. Sníh mým bílým cvičkám nakonec dodal ještě stylovější barvu, což jsem hned musel zavolat své přítelkyni francouzské národnosti. Zeptala se mne, v jakém stavu mám kalhoty – musel jsem přisvědčit, že sníh kalhoty z poloviny promočil, což stylově rozhodně nevypadalo. Vysmála se mi a zavěsila.
Pak jsme ztratili první dva lidi. Naši průvodci si nás pro jistotu přepočítali a prohlásili, že je vše v pořádku. Většina informatiků přišla o 3G síť a navíc jim začala být zima. Těžko soudit, co jim bylo nepříjemnější. Naši průvodci však byli připojeni přes satelit, proto se nám vysmáli se slovy „jde se dál”. Většina lidí naivně očekávala, že na vrcholu bude alespoň wifi připojení, a tak byli motivováni jít dál.
Promočení, omrzlí a vyčerpaní jsme se šplhali poslední dvě sta metrů s handheldy v rukou, s vidinou aktualizace statusu na Facebooku. Jaké bylo zklamání nalézt pouze poštovní schránku a možnost zakoupit pohled za 2 Zł. Bylo překvapivé vidět, jak se informatická osobnost může rozštěpit. První polovina se snížila a napsala pohled, druhá si koupila chlast a opila se.

Absence připojení nám však snížila morálku a i přes dostatek alkoholu nám začala být zima. Naši průvodci, připojení přes satelit, však byli nekompromisní – „jde se dál”. A šlo se dál – přes bažiny. Několik zoufalců to vzalo jako výzvu a v bažinách ukončilo své trápení. Obávám se, že svůj status na FB již neaktualizují.Já jsem si v nich trochu zašpinil své cvičky, jelikož jsem už tak byl stylově totálně mimo kvůli promočeným kalhotám, na sebevědomí mi to neubralo.
Pak se setmělo. Ještě při soumraku to zasypalo pár lidí, kteří se mimo cestu snažili zachytit nějaký 3G signál, to ale naši průvodci přešli s poznámkou – „nemají být nezodpovědní a mít kvalitní připojení”. A šlo se dál – nikdo tedy přesně neviděl, kam jdeme, František měl však ve fotoaparátu GPS, tak jsem měl na koho se spolehnout. O tom, že přišel o psy i přítelkyni jsme raději nemluvili.
Zbytek cesty bych raději nekomentoval, rád bych však zmínil událost která mi udělala obrovskou radost. Před návratem do hotelu jsem totiž začal pociťovat obrovskou potřebu defekace. Každou sekundou, ač mi byla zima a cítil jsem se neobyčejně nestylově, jsem musel myslet jen na chvíli, kdy přijdu do našeho hotelu a navštívím toalety. Čím víc jsme se blížili, tím víc jsem slýchal od kolemjdoucích „Ondro, jsi v pořádku?” – i přesto, že se nejmenuji Ondra. Nebyl jsem v pořádku. Když jsem se však v křečích doklopýtal na hotelovou toaletu, bylo pro mne milé zjištění, že jsem v mém problému nebyl sám. Jeden z nás také potřeboval, a ne málo, a já tedy musel čekat. Nebudu popisovat detaily, jak vypadalo moje „už se nemůžu dočkat”.

Na závěr snad jen motto od Martina Milichovskeho" "Na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti mrazem, na pokraji smrti vysílením, ale stálo to za to."

Fotky z celé akce naleznete ve fotogalerii OI.

pondělí 23. listopadu 2009

A4M33VIA - Přednášky o vývoji internetových aplikací od Google


V rámci předmětu A4M33VIA - Vývoj internetových aplikací proběhl 5.listopadu 2009 celodenní blok přednášek, při kterých mohli studenti programu Otevřená informatika slyšet odborníky na technologie firmy Google. Přednášky trvaly bezmála 8 hodin a zahrnovaly témata jako MapReduce a distribuované výpočty, aplikace pro platformu Google Android, Google Web Toolkit, Google Maps API a iGoogle gadgets.

Celý blok zahájil úvodním slovem Michal Pěchouček za Otevřenou informatiku a Jan Šedivý za firmu Google. Vlastní přednášky pak měli Milan Straka, Lara Aharkava, Jaroslav Bengl, Jiří Semecký za firmu Google a za firmu Inmite Pavel Petřek. Přednášky byly zaměřeny na konkrétní ukázky kódů a principů návrhu daných aplikací. Studenti se například dozvěděli, jak naprogramovat aplikaci pro chytré telefony, jak rozšířit informace na mapách nebo jak vytvořit rozšíření pro vyhledávací stránku iGoogle.

Jednotlivé přednášky byly zakončeny zadáním dvou úloh. Z nich si každý student vybral jednu a tu bude do konce semestru vypracovávat. Předmět je zakončen zápočtem a ohodnocen 3 kredity.

Velkou motivací pro studenty je unikátní soutěž, kterou v rámci předmětu představila firma Google. Hlavní cenou je moderní telefon od firmy Samsung s operačním systémem Android. Nejlepších pět semestrálních prací bude nominováno na vítěze a firma Google po pečlivém zhodnocení vybere práci nejlepší a tu odmění. Kritérii bude dle slov zástupců firmy Google "neotřelost, jedinečnost a inovativnost" řešení.

Antonín Komenda

úterý 20. října 2009

Šifrovačka v Kostce

V pondělí 12. října proběhla menší seznamovací akce pro studenty prvního ročníku bakalářské etapy Otevřené informatiky. Protože byla akce pořádána členy týmu OI, necháme promluvit hlas Tomáše Jarolímka ze studentské strany (autorovi se omlouváme za lehké zestručnění textu).

…v pondělí jsem se vydal na Karlovo náměstí do Kostky, protože jsem pár dní předtím dostal echo, že mám možnost právě zde poznat své spolužáky z bakalářské etapy...

Ano, akce se konala v prosklené Kostce mezi Fakultou strojní a elektrotechnickou.

Řekl jsem si, že to je prima nápad, a když jsem dorazil ve stanovený čas, v Kostce už pár spolubojovníků bylo přítomno, ne mnoho, ale zřejmě naše zvídavé jádro. Přišlo mi to jako naše budoucnost, protože takhle nějak možná budou vypadat přednášky za pár měsíců (polovina lidí vypadne, druhá polovina se rozhodne na přednášky nechodit a zbude tam jen to málo, které má pevné nervy a "hodně" času:). Každopádně jsme se tam přišli seznámit a trošku se pobavit a k tomuto účelu nám byla zajištěna seznamovací hra, ve které jsme se sice téměř vůbec neseznámili (důvody budou vysvětleny níže), ale doktorandi katedry kybernetiky, kteří akci připravili, mysleli opravdu na všechno, a tak jsme po této hře společně zavítali do malebné restaurace poblíž Karlova náměstí, kde se mohlo naše seznamování rozjet naplno.
V šest hodin jsme tedy postupně nakráčeli do Kostky, kde nám byla vysvětlena "velice jednoduchá" pravidla, která rozluštit byl už také takový první malinký oříšek, ale nakonec jsme se všichni zorientovali a začali pobíhat po téměř celém areálu ČVUT na Karlově náměstí a začali jsme hledat šifry, které pro nás byly připraveny.

Omlouváme se za lehce komplexnější pravidla, příště se pokusíme hru co nejvíce zesrozumitelnit.

Hráli jsme v týmech po 3-4 lidech a v průběhu hry jsme zjistili, že každý tým má ještě 2 týmy, se kterými se musí spojit, aby se dostal ke správnému vyřešení celé šifry. Každý člověk z týmu si našel svoje uplatnění ať už jako "luštič","zapisovatel" tak i jako "držák tužek a papírů":) Každopádně jak se říká „víc hlav víc ví“ a toto pořekadlo platilo i v této hře, a proto se většinu šifer podařilo rozluštit.

Jeden z týmu věděl tohle, druhý tamto a tak se postupně luštilo a luštilo, ať už správně, tak i špatně, kolikrát vznikaly nové, avšak zajímavé konspirační teorie o různých šifrách, ovšem seznámili jsme se pouze v kruhu svého týmu, jelikož každý pobíhal a pobíhal, hledal nové šifry, běhal k již nalezeným a snažil se vymýšlet nové a nové teorie. Nejdříve byla celá hra plánována na hodinu, pak na hodinu a půl, nakonec jsme nad šiframi strávili dvě hodiny a pouze jedné trojici týmů se povedlo tuto šifru rozluštit. Ostatní týmy by tam nad luštěním možná strávily i celou noc :)

Nicméně oceňujeme snahu všech zúčastněných, některé šifry byly opravdu nechutné. Za šifru v Pythonu se tímto omlouvám :)

Po skončení a vyhlášení vítězů, kteří obdrželi trička OI, jsme se všichni přesunuli do restaurace, kde seznamování nabralo konečně obrátky, byli jsme tam všichni společně, nikdo nemusel nikam odbíhat, začali jsme povídat o sobě, o tom co nás baví, o tom co se děje ve světě a tak získali kontakty, které se nám budou hodit při společném studiu. Jsem rozhodně rád, že jsem se akce zúčastnil a doufám, že se zase brzy uskuteční něco podobného, kam přijdou i další spolustudenti, abychom mohli tvořit pevný velký tým OI studentů :)

My jsme také potěšeni, že přišlo dost studentů, kteří si hru a večerní posezení, které bylo velice příjemné i pro nás, náležitě užili a věříme, že tato malá šifrovačka odstartuje řetěz akcí dalších. Budeme se těšit :)

Více fotek najdete v albu Otevřené informatiky!

Tým OI

pátek 9. října 2009

Studentský projekt na multi-agentní simulaci ve spolupráci s IBM

Centrum agentních technologií (ATG), výzkumná skupina, která se aktivně angažuje v OI, hledá zájemce o zajímavý technický projekt. Dlouhodobě se zabýváme multi-agentními simulacemi komplexních systémů a netriviálních jevů, jako například letový provoz, elektronika v automobilu, humanitární logistika nebo výrobní proces. Před nedávnem jsme byli osloveni výzkumným centrem společnosti IBM o navržení architektury a vývoj prototypu agentní simulace komplexních budov.

Jak ATG, tak IBM mají zájem tohoto projektu zapojit 1-2 studenty, kteří by pracovali na projektu koncepčně zadaném IBM pod vedením expertů z ATG. Pro práci na projektu je předpokladem dobrá znalost Javy, schopnost pracovat s již vytvořeným kódem, schopnost samostatné a iniciativní práce ale i chuť zapojit se do týmu ATG. Práce na projektu bude honorována firmou IBM.

Na dané místo proběhne konkurz organizovaný ATG. zájemci, nechť se hlásí na jakob@agents.felk.cvut.cz do 16.10.2009


Michal Pěchouček

http://agents.felk.cvut.cz
http://www.ibm.com/

čtvrtek 1. října 2009

Pozvánka na předmět na MFF UK: Vývoj počítačových her

I v novém akademickém roce probíhá na matematicko-fyzikální fakultě UK předmět "Vývoj počítačových her", který je přístupný i studentům ČVUT FEL.

Přednášející: Mgr. Otakar Nieder (Bohemia Interactive Simulations), Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF UK)
Rozsah: 2+2 (z, zk)

Přednáška přináší vhled do celkové problematiky vývoje počítačových her od globálního pohledu na herní trh, přes složení vývojářského týmu, po konkrétní záležitosti týkající se designu, grafiky a programování. Témata přednášky se týkají nejen vývoje her na PC, ale věnují se i hrám na konzole a přenosná herní zařízení. Detailní anotace zde.

Začátek: 2.10., 9:00, posluchárna S4 (MFF UK Malostranské nám. 25)

Předmět je určen studentům třetího a vyšších ročníků. Vyžaduje se dobrá znalost C/C++. Po úspěšném absolvování bude předmět studentům FEL uznán jako předmět typu F (celofakultní nabídka).

Počet míst pro studenty ČVUT FEL je omezen. Zájemci nechť se hlásí Cyrilu Bromovi na brom@ksvi.mff.cuni.cz. Kontakt na FEL ČVUT: Michal Jakob, michal.jakob@agents.felk.cvut.cz

sobota 26. září 2009

Alternativní přednášky k předmětu AD4M33NMS

Vážení studenti,
vzhledem k tomu, že někteří z Vás získali znalost vybraných partií předmětu Návrh a modelování softwarových systémů absolvováním předmětů předchozích, rozhodlo se vedení programu Otevřené informatiky pružně reagovat nabídkou alternativních přednášek pokročilé Javy. Přednášky by měly obsahovat techniky používané při implementaci komplexních systémů či kritických aplikací, kde je nutná maximální optimalizace kódu z hlediska efektivity a výkonu.

Obsah přednášek:
  • synchronization, reentrant locks, deadlocks
  • volatile, atomic operations, atomic objects, atomic field updaters
  • non-blocking algorithms introduction
  • java implementation of non-blocking algorithms in concurrency package
  • memory management efficiency - garbage collection, immutable objects
  • singleton, parametric singletons, autoboxing, serialization of parametric singletons
  • object pooling, references (strong, weak, soft, phantom), cache for parametric singletons
  • threads - thread pooling, thread interrupts

Uvedený seznam témat není závazný a bude se vyvíjet dle zájmu studentů. Předpokládá se znalost Javy na vyšší než začátečnické úrovni. Přednášky budou probíhat v českém jazyce.

Otevřená informatika si klade za cíl vychovávat vysoce kvalitní vědeckovýzkumné pracovníky a schopné aplikačně-průmyslové odborníky. Proto doufáme, že tímto krokem dokážeme vyjít vstříc náročným studentům, u kterých bude podporován individuální rozvoj a specializace na vysoké úrovni.

pondělí 21. září 2009

Vývoj internetových aplikací s Googlem

Mezi volitelnými předměty, připravenými ve spolupráci s předními IT společnostmi (viz předchozí příspěvky v blogu), je i předmět Vývoj internetových aplikací A4M33VIA, ve kterém budou témata přednášena předními odborníky společnosti Google, kteří navštíví prahu u příležitosti vývojářské konference Google Developer Day 2009. Studenti (nejen Otevřené informatiky) tak mají letos unikátní příležitost dozvědět se o nejmodernějších technologiích společnosti Google přímo z úst těch, kteří je ve vývojových laboratořích Google tvoří.
Podrobé informace o obsahu předmětu i jeho organizaci jsou na webových stránkách předmětu:
https://cw.felk.cvut.cz/doku.php/courses/a4m33via/start

čtvrtek 17. září 2009

Spolupráce s průmyslem a volitelné předměty II.

Ke skupině předmětů, které jsou připravovány ve spolupráci s odborníky z průmyslu patří i předmět Enterprise Java (X33EJA) z programu Elektrotechnika a informatika, který se bude letos vyučovat již třetí semestr a je o něj velký zájem.

X33EJA - Enterprise JavaRozsah: 2p+2c, přednáší Ing. Petr Aubrecht, CA (Computer Associates)
F, 2+2, kl.z.
Předmět je určen pro studenty se zájmem o návrh a implementaci složitých informačních systémů, kteří mají dobrou znalost programovacího jazyka Java a zkušenosti s návrhem jednoduchých javovských aplikací v rozsahu odpovídajícím osnovám předmětu X36PJV Programování v jazyku Java. Studenti se seznámí s moderními javovskými technologiemi určenými pro implementaci podnikových informačních systémů, zejména technologiemi J2EE, jejich společným kontextem a souvislostmi, technologiemi pro webové aplikace, servlety, Java Server Pages (JSP), frameworky, webovými službami a implementačními technikami.

Doplňuji ještě přehled předmětů z blogu o základní informace, které jsou kvůli problému v KOSu zatím nedostupné:
- Úvod do administrace a diagnostiky Solarisových systémů (A4M33UAS): S, 3kr., 1+1, kl.z., kap. 20
- Softwarove inzenyrstvi pro praxi (A4M33SEP): S, 6kr., 2+2, z,zk, kap. 60
- Vývoj internetových aplikací (A4M33VIA): S, 3kr., 1+1, z, kap. 180
- Řízení projektů (A4M33RPR): S, 3kr, 1+1, kl.z., kap. 20

středa 16. září 2009

Výběr volitelných předmětů v magisterském programu

Volba volitelných předmětů jistě přinese řadu otázek. Rada programu proto připravila obecný návod, který by měl většinu z těchto otázek zodpovědět. Případné další otázky mi můžete poslat mailem. Pokud vám otázky nebo připomínky připadají jako obecné, formulujte je prosím v diskusi k tomuto příspěvku, ať si je mohou přečíst i ostatní.

pátek 4. září 2009

Spolupráce s prumyslem a volitelné predmety

Vázení studenti,

magisterský obor softwarové inzenýrství Otevrené informatiky slibuje studentum orientaci na prumyslovou spolupráci. Pripravenost a ochotu spolupracovat na výuce v oblasti softwarového inzenýrství vyjádrily prední softwarové spolecnosti (IBM, Google, SUN, Profinit a dalsí) a ve spolupráci s nimi jsou pripraveny ctyri predmety ze skupiny volitelných predmetu, které se budou vyucovat zkusení experti techto spolecností:

Rízení projektu
Rozsah: 1p+1c, prednásí Ing. Miroslav Cink, IBM
Cílem predmetu je poskytnout studentum prehled o problematických oblastech rízení projektu, ukázat typické chyby na nichz projekty ztroskotávají a pripravit je do praxe na roli vedoucího projektu i na roli clena projektového týmu. Soucástí bude rozbor prípadových studií s predpokládanou aktivní úcastí studentu. Pripraveno na základe best practices projektového rízení, s pomocí vlastní IBM metodologie rízení projektu a na základe vlastních zkuseností prednásejícího s rízením projektu v IT.

Úvod do administrace a diagnostiky Solarisových systému
Rozsah: 1p+1c, prednásí Mgr. Martin Karác, SUN Microsystems
Predmet je venován prehledu hlavních rysu komercní i opensourcové vetve Solarisu. Jeho cílem je obohatit uzivatele jiných systému (predevsím linuxových) o administrativní postupy a nástroje vyuzívané v solarisových systémech a poskytnout jim urcitý nadhled nad tím, jak ruzné mohou být prístupy ke správe operacního systému v unixovém svete.

Vývoj internetových aplikací
Rozsah: 1p+1c, prednásí lektori Google (prednásky v anglictine)
Predmet se zameruje na popis a praktické pouzití cloude computing, výhody a nevýhody programování na Internetu. Postupy návrhu budou demonstrovány na praktických príkladech. Budou popsány a demonstrovány základní algoritmy pro zpracování velkého mnozství dat MapReduce, návrh webové aplikace pro lokální vyhledávání, pouzití nekolik ruzných API pro mashup aplikace. Bude probrány základy pouzití API pro uzivatelská rozhraní a ukázány príklady pouzití stávajících AJAX knihoven. Budou predstaveny moznosti pouzití Google infrastruktury.

Softwarové inzenýrství pro praxi
Rozsah: 2p+2c, prednásí Ing. Tomás Krátký, Profinit s.r.o.
V rámci predmetu Softwarové inzenýrství pro praxi budou systematicky probrány primární a podpurné cinnosti softwarového inzenýrství. Dále bude probráno vedení softwarového projektu, softwarový proces, údrzba software a tvorba nabídek. Vse bude ilustrováno situacemi z reálných projektu. Výklad kazdého tématu bude typicky obsahovat základy teorie, minimální nárok na praxi, checklisty a templates, ukázky z praxe a doporucenou literaturu.

Verime, ze vás tato nabídka zaujme a vyuzijete moznost získat navíc nejen odborné znalosti, ale i prevzít zkusenosti spickových odborníku s mezinárodní praxí. Tyto predmety budou nabízeny specificky v urcitém semestru, podle mozností externích lektoru. Zájemcum tedy doporucujeme predmet si zapsat, moznost stejné volby v prístích semestrech nelze zajistit.

Tomas Vlcek (Martin Rehak)

čtvrtek 3. září 2009

Jak jsem nikdy nevyrobil žádného robota

Ti z Vás, kdo čtou Hospodářské noviny a zejména pak jejich víkendovou přílohu, čeká dneska Pán robotů - rozhovor se mnou o umělé inteligenci, multi-agentních systémech a budoucnosti v robotice. Oceňuji trpělivost pana redaktora, se kterou rozhovor připravoval a jeho profesionalitu. Pracovalo se mi s ním velmi dobře.

Rozumím tomu, že je v spoustě případech potřeba použít nadsázku, aby jinak nudné téma dokázalo přitáhnout čtenáře. Například proto jsem nakonec souhlasil s fotografií, kde vypadám jako bych propagoval Starbucks, nebo přistál z Marsu.

Nicméně upoutávka na přední straně vydání, která motivuje čtenáře příslibem vyprávění o tom jak jsem vyrobil robota pro U.S. Army, je zavádějící a extrémě nepřesná. Pozorný čtenář bude zklamán a zmaten a bude si říkat, že je škoda, že vyprávění o americkém válečném robotovi se muselo redakčně krátit. Chci všechny, komu se vydání dostalo do roky ujistit, že jsem nikdy žádného robota pro U.S. Army ani pro nikoho jiného nevyrobil.

Stejně tak název rozhovoru jsem neautorizoval. Nevlastním žádné roboty, kteří by hrály skvělou ligu. V rozhovoru jsem chválil laboratoř mobiliní robotiky na naší katedře, které dosahuje v robotice dobrých úspěchů. Ačkoliv jsem si dával velmi dobrý pozor, abych se nechlubil žádným jiným než vlastním peřím, nebylo to nic platné.

Hezké čtení

Michal Pěchouček

úterý 1. září 2009

Volitelné předměty a angličtina v OI

Vážení studenti.

Rádi bychom Vás seznámili s několika principy Otevřené informatiky, které Vám pomohou se správně orientovat při rozjezdu Vašeho studia:

1) Volitelné předměty:

Během celého bakalářského studia si zapíšete 6 volitelných předmětů, z nichž 3 jsou humanitně-ekonomické (včetně cizích jazyků kromě angličtiny) a 3 jsou odborné. Volba je na Vás, rozhodujte se zodpovědně. Rada OI Vám bude při výběru pomáhat tím, že Vám bude postupně doporučovat vybrané předměty s ohledem na jejich kvalitu a relevanci k Vašemu profilu. S ohledem na náročnost prvního ročníku Vám doporučujeme si vybrat právě humanitně-ekonomické předměty v prvním a druhém semestru. Nic Vám však nebrání v tom, abyste si vybrali v prvním ročníku odborné volitelné předměty a humanitně ekonomické studovali až ve třetím ročníku. V kategorii odborných předmětů Vám rada OI doporučuje si vybrat z povinných předmětů jiných oborů OI, než jaký studujete, nebo povinných předmětů jiných programů na FEL. I s ohledem na to, že ještě nejste do oborů rozřazeni, Vám doporučujeme si zapsat v prvním ročníku humanitně ekonomické předměty.

2) Angličtina:

Angličtina je pro OI klíčová dovednost a cílem programu je vychovat studenty schopné studovat odborné předměty v angličtině. Student splní požadavky na jazykové schopnosti tím, že absolvuje alespoň jeden povinný nebo alespoň dva volitelné předměty v angličtině. V současné době je pro vás připraven předmět Fyzika pro OI v anglické verzi, ale nabídka se bude rozšiřovat postupně s náběhem anglické verze studia OI. Připravenost studovat Fyziku (nebo jiný předmět) v angličtině bude bude prokázána úspěšným absolvováním zkoušky AJ pro OI. Je vám k dispozici přípravný kurz, povinný ale není. Tento volitelný kurz "Příprava na studium v angličtině" si muže zapsat jen ten, kdo složí úspěšně vstupní kurz. Bohužel, na to, abyste úspěšně napsali vstupní test se musíte připravit sami.

(pozn. Technicky to je realizováno tak, že po složení výstupního testu si můžete zapsat předmět Fyzika pro OI v angličtině. Nechcete-li studovat fyziku anglicky, pak si ji složíte česky a katedra jazyků posoudí vaši způsobilost studovat v angličtině individuálně, prokážete-li, že jste složil(a) zkoušku z jiného povinného předmětu nebo jiných dvou volitelných předmětů anglicky.)

3) Minor:

Jak víte, OI nabízí absolvování doplňkové specializace zvané 'minor'. Minor splníte, když si zapíšete 4 povinné předměty jiného oboru než je Vaše hlavní specializace. S ohledem na množství volitelných předmětů, které si můžete vybrat, je minor připraven hlavně pro magistry. Nicméně i v bakaláři lze složit minor a to v oblasti managementu. Tento minor je definován následujícími 4 předměty: A1B16MME Makro a mikroekonomika, A1M16FIU Finanční účetnictví, A0B16EPD Ekonomika podnikání a A0M16MGM Management. Složením těchto 4 předmětů získáte minor Management.

4) Rozřazování do oborů:

Studenti budou do oborů rozřazování na základě své volby, na základě kapacity oborů a na základě dosaženého prospěchu.

pondělí 17. srpna 2009

Velký výlet za velkou louži

V prázdninovém vakuu letošního roku, mezi zkouškovými termíny a deadliny projektů, jsme konečně zúročili našetřenou dovolenou a vyrazili na trip, o kterém alespoň na chvilku sní každý, kdo přišel do styku se západní kulturou. Po půlročním plánování jsme tedy mezi letošním červencem a srpnem absolvovali měsíční cestu do Nového světa. Zážitky mocné, občas sice ne moc pozitivní ale i tak můžeme s klidem říct, že to stálo za to. Pro ty kdo chtějí vidět více, stačí proklikat osobní cestovatelský blog. Nakonec můžeme říct, že přes všechna známá negativa jsou USA velmi pěknou turistickou zemí, kterou stojí za to poznat.

pondělí 13. července 2009

Google Chrome

Nový operační systém nabízený firmou Google je ještě daleko od uvedení na trh, ale už stačil vzbudit poměrně širokou diskuzi, ačkoliv technických informací o jeho vlastnostech je zatím extrémně málo.

Zajímavá a očekávatelná je filosofie nového systému - bude se jednat o kombinaci jádra Linuxu a odlehčené uživatelské vrstvy založené na prohlížeči Chrome. Cílové vlastnosti jsou lehkost, efektivita, snadná udržovatelnost a rychlý start. Pravděpodobně se tedy nebude jednat o plnohodnotnou nahrážku operačního systému Linux, OSX či Windows, ale o alternativu nabízející možnost rychlé a efektivní práce online, s pravděpodobně omezenými možnostmi lokální instalace aplikací a uživatelských úprav.

Na koho je takový systém cílen ? Podle prohlášení Googlu je cílen na netbooky, a tam má být nasazen ve druhé polovině roku 2010. Může být rovněž s výhodou nasazen v prostředí podnikových sítí (například v bankách), kde dnes už velká část operací probíhá v prostředí webových aplikací v rámci intranetu a nasazení jednoduchého systému by mohlo pomoci snížit náklady, využívat lépe (déle) hardware a omezit bezpečnostní rizika. Zajímavá je také možnost jeho provozování ve spojení s virtualizací, kdy může podstatně zvýšit bezpečnost využívání webu a omezit hrozbu malware, pokud budou uživatelé používat Google Chrome OS jako browser v odděleném, dedikovaném systému.

Spekulujme ale dále. Zajímavější otázkou je to, co může nový operační systém přinést Googlu. Primárním cílem je nepochybně dát uživatelům do ruky prostředí, kde budou hrát webové služby prim, bez významné role instalovaných aplikací, a tak je pevněji připoutat ke službám nabízeným googlem a dalšími poskytovateli online. Snížení ceny celého počítače a možné nahrazení platby za OS poplatkem za správu dat, používání aplikací a další služby může být pro Google přirozeným krokem, jak si zajistit významný a stabilní zdroj příjmů nezávislý na online reklamě.

Zajímavý může být odhad toho, jak se nástup nového operačního systému projeví v Microsoftu. Zatímco Google Android je konkurencí Windows Mobile, tak Google Chrome se začíná vymezovat přímo proti klíčové aktivitě Microsoftu, jeho operačním systémům. Nestaví se zatím jako přímý konkurent, ale spíše jako zajímavá alternativa a komplikuje tak boj Microsoftu o získání nových trhů na úrovni netbooků.

Zajímavé jsou i alternativní systémy, vesměs založené na jádru Linuxu - kromě známých mainstreamových distribucí i specializované distribuce jako je moblin (podporovaný Intelem) nebo jolicloud.

Bude zajímavé sledovat jak to celé dopadne a zda se nový systém dokáže prosadit. Historie zatím mluví spíše proti - neblahá zkušenost síťového počítače z devadesátých let nebo mizivé prodeje internetových tabletů mluví spíše proti, ale není vůbec vyloučeno, že doba pro podobný koncept už dozrála. Pro Google bude klíčový model offline práce pomocí Gears frameworku (který je zatím skutečně beta). Bez něj, a bez (nijak nekomentované) možnosti lokální instalace aplikací a správy dat to bude mít nový systém hodně těžké.

středa 1. července 2009

Jak využít možností MINOR specializace

Program Otevřená informatika (OI) nabízí možnost vystudovat vedle svého hlavního oboru (major) i obor vedlejší (minor). Pojďme si vysvětlit, jak případnou volbu vedlejšího oboru provést a co studentovi může přinést.

Minor specializaci lze vystudovat cílenou volbou volitelných předmětů. Vedlejší odbornost získáte zcela dobrovolným úspěšným zakončením souboru 4 předmětů jiného oboru. Každý z oborů OI doporučuje příbuzné obory vedlejší. Současně vypočítává předměty, kterými je nutné resp. vhodné projít, aby mohl být považován za minor. Jako vedlejší je ale možné studovat i vybrané obory mimo program OI.

Volba je určená hlavně pro ty z vás, které láká i další konkrétní obor mimo svého hlavního. Kromě samotného zájmu o další zaměření může volba minor nabídnout dvě doplňkové výhody. V první řadě pomáhá studentovi k orientaci ve výukových plánech a smysluplné volbě vzájemně navazujících či přinejmenším souvisejících předmětů. Další přínos je konkurenční. Student bude mít na diplomu uvedenu jak major, tak minor odbornost, což je výhodou na trhu práce.

Pokud se pro některý z akreditovaných minor oborů rozhodnete, je vhodné svůj zájem oznámit co nejdříve na studijním oddělení. Oznámením získáte právo přednostního zápisu. Pořadí zápisu na předmět bude: 1. studenti, kteří mají daný obor zapsaný jako major, 2. studenti, kteří se k danému oboru přihlásili v módu minor, 3. ostatní zájemci. Včasné přiřazení studentů k minor oborům napomůže lepší organizaci studia a dostupnosti zvolených předmětů (určitě by nebylo příjemné složit 3 předměty a poté nebýt zapsán na poslední z kapacitních důvodů). Kromě kapacitních rizik ale žádná časová omezení nejsou. Minor specializaci lze získat i dodatečně, postačí k tomu složení zkoušek z požadovaných 4 předmětů.

Na závěr zmiňme ještě alternativy k minor volbě. Studenti s vyhraněným zájmem o hlavní obor nebudou chtít svůj čas rozmělňovat. V rámci volitelných předmětů si budou zapisovat prohlubující předměty, jež dále rozvíjejí témata z oborových předmětů. Mohou si zapsat pokročilé doktorské předměty nebo oborově příbuzné předměty z jiných fakult a škol. Na druhém konci škály stojí studenti, kteří mají vedle hlavního oboru široké zájmy. Nechtějí se vázat čistě na hlavní obor a je pro ně svazující i volba major-minor. Ti si budou volitelné předměty zapisovat zcela volně ze souhrnné nabídky volitelných předmětů OI.

neděle 28. června 2009

Katedro, poo-zor! Aneb návštěva pana admirála

Možná jste se dověděli z článku Lidových novin, že k nám v polovině června zavítal velice vzácný host, který budil respekt mnoho dní před příjezdem. Hodnost generála byla dodatečně upřesněna na admirála a všichni jsme si představovali ošlehaného mořského vlka v bílé uniformě s cinkajícími medailemi.

V den D zvonil co chvíli telefon, kde přesně se teď americká skupinka nachází a kdy dorazí. Prezentace připravené, projektory nažhavené. V minutu M zasedlo do řady pečlivě rozestavených židlí 5 členů delegace v obleku (k našemu velkému zklamání) a mně se popravdě v šeru nepodařilo rozpoznat, který z obleků je ten nejvyšší (jak se později ukázalo, pan admirál je drobnějšího vzrůstu, ale o to bystřejšího zraku i ducha).

Připravené demo proběhlo profesionálně (ostatně jako vždy :-) ) s občasnou oživující diskuzní vložkou, která naznačovala, že předváděné projekty nepůsobí nijak nereálně i z pohledu míst nejvyšších. Při odchodu návštěvníci pokývali hlavou, což je veškerá přímá zpětná vazba, kterou přednášejícím poskytují. Přesto nás i tento symbolický souhlas potěšil a příště budeme doufat, že vedle kroků chodbou zaslechneme i cinkání vyznamenání a řádů za statečnost.

čtvrtek 11. června 2009

Piráti v tisku

Práce našich kolegů z týmu otevřené informatiky, kteří se snaží minimalizovat riziko pirátských útoků pomocí pokročilých výpočetních metod, získala i zájem novinářů Metra a iDnes.

pondělí 8. června 2009

Mimozemšťané na FELu

Nevím, nakolik člověka narozeného na Zemi můžeme nazývat mimozemšťanem, ale jestliže bych měl někoho odměnit tímto pojmenováním, pak právě tyto čtyři veselé chlapíky, kteří nás (tedy studenty a zaměstnance ČVUT) minulý týden poctili svou návštěvou.

V doslova našlapané posluchárně na elektrotechnickém Karlově náměstí nás na hodinu a půl do propocených skafandrů, těsných poklopů a záchodků s miniplentou, navíc ve stavu beztíže, přenesl mezinárodní vesmírný kvartet ve složení:
Alexeje Leonova (Алексе́й Архи́пович Лео́нов, původem z jižního Ruska),
Viktora Savinyche (Ви́ктор Петро́вич Савины́х, ze západnější části Ruska),
Richarda Richardse (ze slunné Floridy)
a Vladimíra Remka (z města s Černou věží a Budvarem na každém kroku)

Popravdě jsem se trochu strachoval, že na úvodní slovo každého z kosmo-/astronautů (dále jen kostronautů :) je plánována pouze slabší půlhodinka a že následná hodinová diskuse bude poněkud váznout. Mé lehké rozpaky jedním šmahem přenesl pan Leonov v trochu jiné formě na přítomné pány profesory, když na otázku o svém prvním výstupu do volného vesmíru (a vůbec o první space-walk celého lidstva) odpověděl otázkou, kde je křída.
Zprvu se zdálo, že nebyla, a našla se až po chvíli usilovného hledání. Pan Leonov poté začal črtat na tabuli hodnoty tlaků a teplot, doplněné ilustracemi človíčka ve skafandru... A tak bylo jasné, že následující hodina bude živá a jistě bude stát za to.

Charismatický pan Richard Richards se pustil po jedné z otázek do polemik, jestli by mělo lidstvo vynakládat tak horentní sumy na zkoumání vesmíru a dobývání bližších i vzdálenejších planet. Velice mě zaujal zanícený styl přednesu a způsob chápání všech zařízení, raketoplánů a teleskopů. Nejsou to stroje, je to umění, jedinečné výtvory uhnětené těmi nejlepšími teoretiky a inženýry. A co víc, neslouží jen ke zkoumání, slouží k inspiraci, k pohánění rozvoje lidského ducha a k uspokojení lidské zvědavosti, jednoho z hlavních pudů a důvodů žití.

Lehké překvapení ve mně vzbudila přítomnost rusko-anglického překladatele, který opravdu pohotově překládal tiššího pana Viktora Savinyche. Je poněkud zvláštní, že ke 252 dnům stráveným ve vesmíru není třeba plynulá angličtina posádky. Přednášce ale některé pomalejší odpovědi rozhodně neuškodily a navíc bylo zajímavé sledovat, že smích se po vtipu v ruském jazyce rozlehl posluchárnou mnohdy dříve než přeložená věta.

Velice skromně zapůsobil náš europoslanec pan Remek, který přítomné vyzval, ať pokládají otázky raději třem ostatním zahraničním hrdinům, on sám že se bude držet zpátky. Následně všechny ujistil, že je připraven v blízké době na fakultu zavítat znovu a diskuze se zúčastnit v plném rozsahu (proto sledujte dění na naší škole, ať vám tato příležitost neuteče!).

Dále padaly dotazy týkající se běžného dne kostronautů, jejich psychických stavů, jaké mají předletové rituály a co za osobní předměty si mohou vzít do vesmíru s sebou (nejbizardněnší odpovědí byla nejspíše okurka :), jaký je rozdíl mezi raketoplány Discovery a Columbia a jestli si na palubě užijí také trošku legrace...

Co mi z mnoha postřehů zůstalo na mysli, byla výplň volného času mimozemšťanů....Vezmou si foťáček, doplují k okýnku, koukají zeshora na Zemi a fotí a fotí.... Zřejmě i tak prostý fakt, jako že je Země kulatá, je i v naší době uchvacující....

pátek 29. května 2009

O bezpečnosti, tentokrát ne námořní

Bezpečnost informačních systémů je obor, který dnes prochází radikálním zlomem, jak na straně obránců, tak i na straně útočníků. Zdaleka již není jen obskurním podoborem informatiky, ale dostává se i do ohniska zájmu politiků (viz proslov prezidenta Obamy) a průmyslu.

Hlavním hybatelem změn je existence a rostoucí význam černého trhu, na kterém lze snadno a relativně bezpečně (i když ne stoprocentně) zpeněžit meziprodukty a výsledky ilegálních aktivit. Tyto trhy umožňují efektivní výměnu znalostí o zranitelných místech programů a systémů, kódu, který tyto zranitelnosti využívá, přístupu k infikovaným počítačům a jejich sítím (botnety) nebo rovnou komplexních služeb, jako je denial of service útok či rozesílání spamu na zakázku.

Vysoká efektivita útoků vyžaduje kvalitnější obranu, ale reálně jsou dnes počítače chráněny hůře než kdykoliv předtím. Antivirová řešení (nebo síťové IDS systémy typu SNORT) selhávají v situaci, kdy se nový virus objeví každé dvě vteřiny. Je li počítač jednou úspěšně napaden, je navíc velmi obtížné nákazu objevit či odstranit, protože použití rootkitů (maskovacích technik, které malware skryjí, obvykle pomocí modifikace služeb OS) je nyní standardem. Použití osobních firewallů či firewallů na sítí sice problém ulehčuje, ale za cenu vysokých nákladů za správu a údržbu, a tyto firewally mohou být snadno překonány pomocí trojských koní zasílaných emailem či stažených z infikovaných webových stránek.

Na tyto hrozby dnes většina antivirových společností odpovídá nabídkou ochrany pomocí reputace či důvěryhodnosti jednotlivých zdrojů informací, souborů a identit. Tyto techniky využívají toho, že je v dnešní době jednodušší reprezentovat legitimní, spíše než nelegitimní provoz (soubory, aktivity) a na základě široké sítě senzorů v chráněných počítačích klientů kategorizovat nový obsah předtím, než nakazí významnou populaci zranitelných systémů. Tyto techniky samozřejmě nejsou nepřekonatelné, a se zájmem budeme sledovat, jakou protiakci zvolí autoři malware.

Další technologie ochrany se zaměřují na ochranu jednotlivých přenosů, operací či funkčních systémů. To ponechává útočníkům možnost zaútočit na rozhraní mezi vrstvami protokolů, využít mlčky předpokládaných, ale poté už v praxi neverifikovaných předpokladů, jako je například korektnost DNS záznamů, bezpečnost routovacích protokolů či ochrana klíčů a autentifikačních údajů.

Technicky je sice možné systémy, data či přenosy zabezpečit i vůči sofistikovaným útokům, ale s rostoucí mírou bezpečnosti bohužel klesá i využitelnost systémů které jsou zabezpečovány a dramaticky stoupá cena.

Proto nejsou technická opatření sama o sobě řešením, ale jen jeho součástí. Každé bezpečnostní řešení je nutně kompromisem mezi použitelností, cenou a bezpečností systému. Tento kompromis ale musí být postaven na důkladné znalosti toho co chráníme, zejména na znalosti hodnoty systému a jeho částí z pohledu obránce i útočníka. Proto jsou dnes aktuální obecné modely bezpečnosti, které umí tyto faktory namodelovat, efektivně representovat a promítnout je do bezpečnostní strategie a i do konkrétního výběru technik obrany. Patrně nejvýznamnějším modelem je teorie her a algoritmická teorie her, ve spojení s principy z mikroekonomie, psychologie a teorie organizace.

Do budoucna proto očekáváme ne využití jediné bezpečnostní technologie, ale celého jejich spektra, které zajistí optimální zabezpečení pro každou činnost a izolaci mezi daty, systémy a zdroji používanými pro různé činnosti - od čistě epidemiologických přístupů pro nevýznamné zdroje až po kvalitní ochranu a izolaci zdrojů s potenciálně vysokým výnosem pro útočníka či ztrátou pro obránce.

Připravovaný volitelný předmět věnovaný bezpečnosti, založený na mezinárodně uznávané učebnici, Vám snad pomůže učinit kvalitní rozhodnutí v budoucnosti.

edit: gramatické úpravy

čtvrtek 21. května 2009

Na piráty inteligencí

Pro nezasvěceného je pole umělé inteligence pole poseté emocionálními roboty, bezobslužnými automobily a neporazitelnými šachisty. Při podrobnějším pohledu nám ovšem vypluje na povrch bohatá škála aplikací, algoritmů a přístupů uplatnitelných při řešení prakticky jakéhokoliv netriviálního problému.

V poslední letech je možné zaznamenat zvýšený neklid námořní dopravy v okolí Adenského zálivu i jinde na světě. Pirátství jako takové není jevem novým, nicméně při současné hustotě mezinárodní námořní dopravy a zároveň relativní jednoduchosti přepadení se tento fenomén stává významným.

Taktiky přepadení nákladních lodí začínají u použití jednoho malého člunu s několika piráty, pokračují přes útoky využívající moderní odposlouchávací a komunikační prostředky až k vysoce koordinovaným akcím využívajících mateřských lodí jako základen, z nichž je dále možné vyslat více malých člunů a na danou loď zaútočit i dále od popřeží. Poslední taktika významě rozšiřuje pole působnosti pirátů, a proto se i oblast pokrytí hlídkami rapidně rozšiřuje. Tato situace nepřímo vybízí k využití méně tradičních postupů a moderních technologií.

Ve skupině ATG (Agent Technology Center) se pracuje na řadě projektů využívajících multiagentní přístup. Cílem jednoho z našich projektů je odhalit lodě s anomálním, popřípadě nepřátelským chováním, odhadnout jejich případný plán či cíl a na základě toho optimálně rozmístit hlídkové lodě tak, abychom minimalizovali možnost přepadení. Zároveň je nutné předpokládat adaptaci pirátů na rozmístění hlídek a tak vzniká klasický herní problém, kdy jedna strana reaguje na druhou a snaží se optimalizovat své strategie.

Jak je vidět, k úspěšnému řešení problému je třeba vypůjčit si teorie a metody z více oblastí umělé inteligence.
Určitě nelze opomenout metody strojového učení a dolování dat – předzpracování námořních a lodních údajů (jednou z možností jsou radarová data nebo satelitní snímky, ve kterých je nutné lodě rozpoznávat) pro následnou klasifikaci či sdružování lodí do jenotlivých tříd.
Dále design multiagentní simulace – agenti zde reprezentují jak piráty, tak hlídky, případně i jednotlivé přepravní lodě. Agenti mohou kooperovat či společně plánovat za účelem zlepšení výsledků.
A v neposlední řadě je třeba použít i metody z teorie her, modelování protivníka a rozpoznávání jeho plánů. Nepřátelskou stranu tím lépe identifikujeme a pokud se nám daří odhadovat její budoucí pozice, prevence útoků se mnohonásobně zefektivní.

Tyto přístupy se neobejdou bez statistických a matematických základů, na druhou stranu využíváme hotové nástroje zejména pro rychlou implementaci algoritmů a testování jejich účinnosti.

Pro demonstraci funkčnosti je tento systém vizualizován pomocí aplikace Google Earth, která nabízí pohled na svět, do kterého stačí rozmístit hlídky podle výše zmíněných algoritmů a tím zklidnit piráty zčeřené oceány a učinit námořní dopravu opět bezpečnou.

Výběrové řízení na studenty OI

Do bakalářského programu s plánovanou kapacitou 160-200 studentů se přihlásilo 659 studentů, z nichž 127 bylo přijato bez přijímacího řízení. Pouze studenti s průměrem 1,0 z matematických a fyzikální předmětů a studenti s výbornými výsledky ve SCIO testech byli přijati tomto kole. O magisterské obory s celkovou plánovanou kapacitou 200 projevilo zájem 392 studentů. Bez přijímacího řízení bylo přijato 86 z nich, na základě výsledků z bakalářského studia. Zájem mnoha špičkových studentů o programy OI, který nám dělá velikou radost, bohužel také způsobil, že na mnohé výborné zájemce se v kole přijímání bez přijímaček nedostalo. Doufáme, že na OI nezanevřou a po úspěšných přijímacích zkouškách se do týmu OI připojí.

Tomáš Svoboda

pondělí 18. května 2009

Řešení problémů a (jiné) hry

Řešení problému, hry, ještě před tím, než se člověk naučí všechnu tu matematiku, všechny ty programovací jazyky, gramatiky atp. Co je to za blbost? Není to blbost. Jen uvažme, mnohé problémy musíme řešit, mnohá rozhodnutí musíme v životě udělat bez toho, abychom dopodrobna znali veškerou nutnou znalost. Na druhou stranu, mnohé problémy, jejichž řešení je selským rozumem těžko k nalezení, lze překvapivě elegantně vyřešit, pokud nějakou tu matematiku či teorii známe.

Je to svého druhu slepice-vejce problém. Jak nastudovat těžkou teorii bez toho, abychom znuděním či vyčerpáním ztratili souvislosti? Zkušenost také říká, že cennější odpovědi jsou na ty otázky, které jsme sami položili, než na otázky, které za nás položil někdo jiný. A umění položit správnou otázku je mnohdy tím klíčem k nalezení řešení.

Předmět Řešení problémů a hry si mimo jiné klade za cíl zmenšit mezeru mezi teorií a praktickými problémy. Chceme se poprat s problémy, u kterých naše současné znalosti nestačí pro nalezení optimálního řešení. Měly by v nás vzbudit potřebu klást otázky a systematicky na ně hledat odpovědi.

Začneme s Vězňovým dilematem. Jednoduchá formulace základní úlohy vede na velké množství variant a překvapivě mnoho reálných problémů lze na tuto úlohu převést. Představme si trochu komplikovanější situaci. Na ostrově sídlí farmáři, každý z nich vlastní půdu o určité rozloze. Část půdy je společná. Pokud se farmářova kráva pase na společné půdě, šetří svoji. Pokud takto činí nadkritické množství farmářů, společná půda se vyčerpá a nebude k užitku nikomu. Naopak, pokud budou farmáři využívat společnou půdu rozumným způsobem společný zisk celého ostrova bude větší, mohou si dovolit mít více krav než by dovoloval součet soukromě vlastněné půdy. Jak bude takové společenství fungovat? Každý naprogramuje svého hráče a všichni budou hrát proti sobě a uvidíme, který herní algoritmus získá nejvíce.

Představme si robota v komplikované budově, jeho cílem je dostat se ven. Má senzory, které dovedou detekovat překážku. Jakým způsobem by se měl robot pohybovat, aby se nakonec z budovy-bludiště dostal? Co v případě, že má k dispozici plánek budovy? Jak naplánuje nejkratší cestu? Stejný problém řeší i nám dobře známé navigace.

Spam známe všichni, málokdo ho má rád. Jak oddělíme spam od normálního emailu? Některá slova, či slovní uskupení se ve spamu vyskytují častěji než v normálních emailech. Jak toto intuitivní cítění převést do strohé řeči deterministického (pro daný vstup vždy rozhodne stejně) algoritmu?

Jak zformulovat problém? Jaké jsou vstupy? Jaký je očekávaný výstup? Vede navržený algoritmus vždy k žádanému cíli? Jak řešení vyzkoušet a ohodnotit? Je navržený algoritmus optimální? Lze navrhnout lepší? Má problém vůbec nějaké řešení? ... Mnoho otázek, ale nemusíme se bát. Nechceme na ně najít odpověď hned, rozuměj v tomto předmětu. Naopak, chceme co nejvíce otázek otevřít a pak na ně hledat společně odpovědi během studia. Předmět Řešení problémů a hry má také být jistým vyvážením náročného začátku vysokoškolského studia, ukázat ho z té hravější stránky. Několik přednášek přednesou špičkoví informatici na téma jaké mají problémy a jak je řeší. Ani z toho pochopitelně zkoušet nebudeme ;-)

pondělí 11. května 2009

Otevřená informatika poprvé v TOP 100 -:)

Štafeta Otevřené informatiky úspěšně v cíli.

10. května doběhl tým badatelů reprezentujících program Otevřená informatika do cíle Pražského mezinárodního maratonu http://www.praguemarathon.com/. Tým ve složení Jirka Kléma, Tomáš Werner, Jirka Matas a Michal Pěchouček z katedry kybernetiky FEL ČVUT doběhl v čase 3:44:19 a úplně těsně se probojoval do prestižní top 100 štafet (ze 198 týmů, které závod dokončily). Výtečného času dosáhl Jirka Kléma, který svůj 10 km úsek zaběhl za velmi dobrých 48:09.

Otevřenou informatiku reprezentoval také Ondra Vaněk, výzkumník na katedře kybernetiky a člen ATG, který běžel celý maraton. Doběhl ve skvělém čase 4:07, což zaslouží slova uznání a obdivu.

Michal Pěchouček

edit: Oprava překlepu (MR)














středa 29. dubna 2009

Vize oboru Softwarové inženýrství

Obor softwarové inženýrství je vyučován na řadě studijních programů ČVUT a jiných univerzit, s řadou větších či menších odlišností a specializací. Cílem tohoto příspěvku je ozřejmit, jak je tento obor programu Otevřená informatika koncipován, jaké výhody či nevýhody Vám jeho volba přinese a jak se liší od ostatních možností studia.

Obor softwarové inženýrství programu OI je výběrem předmětů a charakterem výuky orientován na tvorbu pokročilých softwarových systémů, spolehlivě fungujících v širokém spektru obtížných podmínek a postavených na posledních vědeckých a technických poznatcích. To staví náš program na jeden ze dvou pólů softwarového inženýrství. Alternativou našeho vysoce technického přístupu je pojetí softwarového inženýrství jako souboru technik pro opakovatelné a řiditelné realizace projektů přesně podle precizně specifikovaných požadavků zákazníka.

Neříkáme, že jeden z těchto dvou ve zkratce formulovaných přístupů je lepší či horší než jiný. Žádný program výuky softwarového inženýrství se neobejde bez alespoň minimálního povědomí o celé šíři oboru, ale naše pojetí zdůrazňuje vysoce technický a vývojářský, spíše než projektově orientovaný přístup k disciplíně. To je umožněno úzkým navázáním týmu, který bude výuku zajišťovat, na poslední poznatky v oblasti softwarového inženýrství a informatiky obecně. Volitelné předměty vám pak umožňují tuto specializaci buď prohloubit, nebo doplnit o jiné oblasti vašeho zájmu.

Oborové předměty bakalářského studia tuto orientaci vystihují:

Po důkladném studiu algoritmizace a programování v průběhu prvního ročníku se na počátku druhého roku objeví první dvojice softwarově zaměřených předmětů, kdy se paralelně seznámíte s fungováním operačních systémů a základy sítí (A4B33OSS) a s principy fungování virtuálních strojů obecně a programování v jazyce Java konkrétně (A4B77JVA). Současně s tím získáte v předmětech programu i základní znalosti o hardware počítačů, a budete tak mít možnost pochopit výpočetní procesy v celé hloubce.

Souběžně s tím se také v předmětu Softwarové inženýrství (A4B33SI) získáte základní přehled o procesech softwarovém projektu a technikách jeho řízení.

V dalším semestru se naopak zaměříte do šířky. Předmět Architektury softwarových systémů (A4B77ASS) vám přiblíží techniky modulárního a distribuovaného návrhu software. Budete mít možnost projít architektury od klasických klient-server přes distribuované objekty až po moderní peer-to-peer architektury používané například sítí Skype či botnety. V předmětu Vývoj webových aplikací (A4B39WA1) se seznámíte s vývojem aplikací pro webové servery, zatímco budete souběžně studovat databáze v celoprogramovém předmětu Databázové systémy (A4B33DS).

Ve třetím roce studia tak budete připraveni realizovat softwarový projekt (A4B99SVP ), seznámit se s testováním a návrhem uživatelských rozhraní a připravit kvalitní a neuspěchanou bakalářskou práci a připravit se na magisterský program, který bude diskutován v dalším příspěvku.

čtvrtek 23. dubna 2009

Otevřená informatika a její místo na ČVUT

Včera (22.4.) senát ČVUT schválil založení Fakulty informačních technologií. Berme to pozitivně. Situace na ČVUT v oblasti informatiky vykročila jasným směrem. Přejme týmu prof. Tvrdíka úspěch a hodně energie při rozjíždění fakulty.

ČVUT je technická univerzita, která si klade za cíl být vyhledávanou a oblíbenou školou, na kterou se bude hlásit hodně studentů a která jich také bude hodně vzdělávat. ČVUT je také odhodlána vyjít vstříc aktuálním požadavkům průmyslu a dynamicky přizpůsobovat nabídku studijních programů. Na druhou stranu ČVUT má tradici výzkumné university orientované na vědeckou kvalitu a věhlas. Na ČVUT existují centra, která dosahují v jednotlivých výzkumných oblastech vynikajících výsledků, srovnatelných se světovou špičkou. ČVUT bude v budoucnosti nabízet výukové produkty reagující na aktuální širokou poptávku po vzdělání stejně tak jako výběrové, specializované programy vycházející z dlouhodobě budované prestiže ČVUT v jednotlivých technických a vědních disciplínách.

Z tohoto důvodu tvrdím, že na ČVUT existuje prostor jak pro výuku realizovanou Fakultou informačních technologií tak pro program Otevřené informatiky na FEL. Pedagogové, kteří připravili OI jsou převážně badatelé a profesionálové z oblasti informatiky a lidé se zkušenostmi z nejlepších světových univerzit. Tito lidé jsou připraveni předat znalosti nasbírané během svého profesního života a vychovávat novou generaci informatiků. Také však budou svá renomé a svůj profesní kredit spojovat s nově budovanou značkou Otevřené informatiky. Tito lidé chtějí pracovat s vynikajícímu studenty, kteří jsou vysoce motivováni budovat si vysoce kompetitivní teoretickou znalost a pracovat na svém odborném růstu formou zajímavých projektů.

Otevřená informatika se všem omlouvá, ale potřebuje přijímací zkoušky. Kvalitní, férové a výborně organizované přijímací zkoušky považujeme za velmi důležitou součást programu. Zatímco jiné programy chtějí oddělit studenty schopné dokončit studium od studentů, kteří na to nemají během prvního ročníku, Otevřená informatika má jinou strategii. Považujeme za klíčové aby program formou přijímacích zkoušek odpovědně komunikoval se zájemci o studium. Těm, kteří se na studium výběrového programu nehodí, ušetří přijímací zkouška půl rok nebo rok státem placeného školného. Na druhou stranu se učitelé v prvním ročníku budou moci zkoncentrovat na výuku kvalitních a motivovaných studentů. Přijatí studenti budou již od prvního dne mít s pedagogy společný cíl: budovat značku Otevřené informatiky na ČVUT. 

Otevíráme blog OI, jako medium, pomocí kterého budou autoři projektu, učitelé a přátele Otevřené Informatiky komunikovat s akademickou obcí, stávajícími studenty a zájemci o studium. Na tomto místě se budou objevovat informace, které Vám umožní nahlédnout do zákulisí přípravy programu, budou Vám poskytnuty komentáře k práci a rozhodování radou programu, učitelé se budou vyjadřovat ke svým předmětům. Přejem příjemné čtení a těšíme se na Vaše komentáře. 

Michal Pěchouček, garant OI