čtvrtek 18. srpna 2016

OI Klub - červencová Sázava

V červenci pár OI i neOI studentů vyrazilo pokořit Sázavu :) Jak se měli, se můžete podívat níže, své zážitky sepsala Jíťa a Kuba.
Pokud máte chuť zažít něco podobného, vězte, že pořádáme další OI Sázavu v termínu 26.8 (pátek) odpoledne až 28.8. (neděle). Akce na Facebooku je zde, přihlašování na email sinova@fel.cvut.cz do 21.8. včetně.

Jíťa:

Další OI akce, už nějak tradičně jsem se na ní opět vydala. Sice jsem četla, že nás nejede zas tolik, ale tušila jsem, že to bude super! A taky že bylo.
V 16:00 jsme se sešli na Hájích a hned tam jsem byla potěšena - aneb jak potěšit FELáka? Dát mu elektřinu, aby mohl nabíjet svá chytrá zařízení. Bohužel cesta nebyla tak super a nabrali jsme trochu zpoždění. Ale nevadilo nám to, u vlakového nádraží jsme si v horku dali studené pivo a bylo nám prima. Pak jsme přijeli do kempu u Kouzelníka v Kácově, ubytovali se a hurá do místního pivovaru, ochutnat jejich speciality. Později večer jsme si ještě zazpívali u ohně při příjemném zvuku kytary a pak už šli nabírat síly na další den.
Ráno jsme vstali, počasí bylo krásné, posnídali jsme na pláži a vyrazili na vláček, který nás měl zavést do Zruče, kde na nás čekaly loďky. Z dálky jsme zkoukli krásný zdejší zámek a už jsme se nalodili, před sebou asi 18 km. Voda byla v parnu příjemná, smáli jsme se, hovořili s ostatními vodáky a bylo nám fajn. Dokonce jsme se na chvíli připojili ke skupině pár lodí, kde se nebáli vody a hráli na kytaru. S nimi jsme se doplavili až na naší poslední zástavku před Kácovem, dali jsme si svačinku a vyrazili na poslední úsek do našeho kempu.
Večer jsme vyrazili na večeři a pak brzo spát, abychom ráno vstali. Já sama vstala dříve a prošla si náměstí Kácova, kde je krásný zámek. Opět jsme posnídali na pláži a sbalili si věci, neboť dnes jsme se plavili do naší cílové stanice - Českého Šternberka. To už bylo větší parno a tak jsme se rádi vykoupali v příjemně studené Sázavě. V cílové stanici jsme posvačili, dali si zmrzku, vylezli k hradu a pak už pádili na spěšný vlak směr Praha. Pokud to shrnu, bavila jsem se od pátka odpoledne do neděle večer, Sázava byla docela sjízdná, nemuseli jsme přenášet žádný jez, ale vody mohlo být více. ovšem na další akci OI nebudu chybět.

Kuba:

OI Sázava byla super hlavně kvůli dobré partě, pro kterou vlastně skoro nic nečinilo problém, i když moje organizace měla i trochu stinné stránky.
Všechno začalo po čtvrté hodině na Hájích, kdy jsme nastoupili do autobusu, který za Prahou nabral zpoždění. Museli jsme tedy počkat v hospůdce v Sázavě a následně dojet do kempu U Kouzelníka v Kácově, kde jsme postavili stany a přebrodili řeku do místního pivovaru, kde se dvanáctka za dvacku přímo podbízí ke konzumaci. V noci jsme se pak přemístili zpět do kempu, kde si Jíťa půjčila kytaru od sousedů a všechny svým hraním nadchla.
Druhý den jsme všichni úspěšně vstali a vyrazili jsme na vlak, ten měl sice opět zpoždění, ale to nám tolik nevadilo. Ve Zruči, kde jsme vysedli z vlaku, jsem odvedl svoji skupinu trochu špatným směrem. Všichni vodáci šli druhým směrem, ale já jsem byl přesvědčený o své pravdě. Naštěstí jsem za pomoci svých souputníků místo předání lodí našel (sice jsem i teď přesvědčený o tom, že mají chybu na mapě od půjčovny, ale mohl jsem si vzít alespoň telefonní číslo...).
Naše loď, která měla vnitřek těžký okolo dvou metráků, občas trochu drhla. Po zkoušení trošku šílenějších věcí jsme se párkrát cvakli. OI tričko jsme dvakrát vylovili, ale třetí koupání se mu stalo osudným, protože bylo utopeno v hlubokém bahně. Nechť je mu Sázava rájem. Po doražení do kempu naše loď do kempu nejdřív ani nešla, mířila totiž rovnou k pivovaru, protože jsme měli hlad. Tam jsme si přisedli k dalším vodákům a pustili se do konverzace. Po jídle jsme se vrátili umýt svá těla a pak znovu do pivovaru. Ostatní lodě to vzali trochu odpočinkověji, tak za to můj lodní parťák trošku vzal a vydržel nejdéle, protože já jsem taky brzo odpadl.
V neděli jsme zabalili stany a odjeli směr Šternberk. Trošku jsme spěchali, protože lodě vybírali už před třetí, nicméně jsme to stihli až zbytečně rychle a oni měli také trochu zpoždění. Dali jsme si předvečeři a pak se šli rychle podívat na hrad, protože už nebylo moc času, cestou jsme potkali dobrou zmrzlinu, tak jsme ji chvíli ochutnávali. Na kopci jsme udělali pár fotek a vyrazili k vlaku. V Praze jsme se všichni v míru rozešli.
Doufám, že si to všichni užili, protože já si to taky užil a rád pojedu znovu. Tímto děkuji všem členům, kterými jsou Jíťa, Petr, Péťa, Tom a Marťas, za jejich trpělivost, odvahu, toleranci a pěkně strávený víkend.

čtvrtek 14. dubna 2016

(Klub OI) Studenti OI na Klínovci (únor 2016)

Na Sněžce jsme už jako doma a tak jsme se rozhodli, že by to chtělo změnu.

V pátek 26. února jsme se (bylo nás úctyhodných 28) v podvečer přesunuli do osady Mariánská v Krušných horách.  Na chatě Krušnohorka jsme si společně zazpívali, svlažili hrdla a popovídali a další den ráno vyrazili směr nejvyšší hora KH Klínovec (1244 m n.m.). Kupodivu i na velice jednoduché trase jsme se párkrát ztratili, ale nikdo neví, zda to náhodou nebylo malinko úmyslně jako zpestření.

Je nám potěšením, že jsme vytvořili prima partu nejen jako studenti OI, ale také studenti FEL z programů STM, KyR a EEM, či jiných fakult a i škol (UK, JAMU) :-) Celkem jsme za celý den ušli cca 10 km, čili je evidentní, že se na OI výlety nikdo nemusí bát přidat (zvládnou to všichni) :)

Zde pár foto od Františka Flachse.
Na akce Klubu OI se může přidat každý, pokud nemáte FB, dejte svůj zájem vědět na sinova@fel.cvut.cz :)




středa 23. března 2016

Nový BC obor Počítačové hry a grafika - rozhovor s garantem doc. Jiřím Bittnerem

Proč byl vytvořen tento obor?

Předměty vyučující počítačovou grafiku a vývoj počítačových her se těší dlouhodobému zájmu studentů FEL. Zatímco počítačovou grafiku je možné již několik let studovat jako samostatný magisterský obor, v bakalářském studiu informatiky na FEL chyběl obor, který by přímo oslovil studenty se zájmem o vývoj počítačových her a související problematiku. Počítačové hry jsou stále populárnější formou zábavy a to nejen v rámci mladé generace, vývoj počítačové hry je však složitým multidisciplinárním procesem. Věříme, že nový obor osloví studenty, kteří si kromě znalostí z oboru informatiky chtějí osvojit právě i základy kreativního procesu vývoje počítačových her.

Jaké mají možnosti absolventi?

Absolventi oboru budou mít solidní znalosti o technických aspektech vývoje počítačových her a měli by tak být schopni jejich samostatného i týmového vývoje. V České republice existuje několik větších herních studií, kam v minulosti odcházela řada našich absolventů z řad magisterských studentů počítačové grafiky.
Věříme, že velká část našich bakalářských studentů se rozhodne pokračovat v magisterském studiu, nicméně absolventi bakalářského studia by neměli mít problém najít uplatnění například právě ve zmiňovaných herních studiích. Velká část našich pedagogů jsou aktivní vědci v oboru počítačové grafiky a studenti tak mají možnost již během studia přijít do styku s výzkumem na světové úrovni. To jim následně otevírá dveře do zahraničí ať už do velkých herních studií nebo jiných zahraničních firem zabývajících se vývojem grafického i negrafického softwaru.

Můžete prosím uvést předmět, který je pro studenty přitažlivý svým názvem/obsahem? Řekněme "vlajkový předmět"?

Máme řadu zajímavých předmětů, ale dovolte mi za obor jmenovat předmět Počítačové hry, který je pomyslným vyvrcholením několikaletého studijního úsilí. Studenti v předmětu budou v týmech společně pracovat na vývoji své vlastní hry a zužitkují tak znalosti nabyté během předchozích let studia. Ze zkušeností z minulých let víme, že vývoj vlastní počítačové hry dokáže velkou část studentů pohltit tak, že mu dobrovolně věnují výrazně více času, než odpovídá požadavkům na získání zápočtu.

Kdo za oborem stojí?
Za oborem stojí zejména lidé z Katedry počítačové grafiky a interakce. Jedná se o jednu z nejmladších kateder na ČVUT FEL. Kromě významných vědeckých výsledků, kterých tato skupina dosáhla (pravidelné publikace na konferencích SIGGRAPH a EUROGRAPHICS a mezinárodní patenty), je tento tým v rámci FEL zajímavý i snahami o propojení technických disciplín jako je vývoj grafických aplikací s jejich využitím v rámci mediální tvorby, filmu nebo umění. To se projevuje jednak výukou umělecky a kreativně orientovaných předmětů jako je Grafická tvorba nebo Kurz multimediálních aplikací, ale i spoluprací s netechnickými školami jako je UMPRUM, DAMU nebo FAMU.


Děkujeme moc za rozhovor. Do tohoto oboru se můžete pro akademický rok 2016/2017 hlásit do 31.3.2016.

Nový MGR obor Bioinformatika - rozhovor s garantem doc. Jiřím Klémou

Proč byl vytvořen tento obor? 

Pro vznik oboru Bioinformatika jsou zásadní dva důvody. Předně jde o moderní obor, kde očekáváme zájem studentů a víme o zájmu zaměstnavatelů. Současně jde o disciplínu, ve které jsme výzkumně aktivní. 

Oba body se pokusím dále rozvést. FEL ČVUT přišlo mezi prvními českými univerzitami s příbuzným magisterským oborem Biomedicínská informatika. Učíme v něm již od roku 2011 a máme tedy na čem stavět. Později řada univerzit zavedla své bioinformatické obory. Ty se liší zaměřením, které lze odečíst z názvu zastřešujících programů (zjednodušeně od Biochemie po Aplikovanou informatiku). Vznik těchto studijních oborů svědčí o zajímavosti a přitažlivosti bioinformatiky. My bychom v novém oboru rádi vychovali informaticky zdatné datové analytiky se schopností základního vhledu do molekulární biologie. Bioinformatika do OI patří, vhodně se doplňuje s dalšími OI obory jako je jsou Datové vědy a nezdvojuje přitom existující Biomedicínskou informatiku. Cílíme na informatičtěji orientované studenty. 

Odborně se na FEL ČVUT zaměřujeme na zpracování a integraci hromadných molekulárně-biologických dat s bohatou apriorní znalostí. Populárněji řečeno, procesy uvnitř buňky lze měřit pomocí paralelních technologií, které generují pro každý biologický vzorek rozsáhlá data. Ta jsou pro biology obtížně přímočaře vyhodnotitelná. Současně toho o buněčných procesech již hodně víme a tato znalost je formalizovaná ve formě obecných grafů, ontologií, či jenom tvrzení ve vědeckých článcích. Nabízí se nové znalosti generovat z naměřených dat a znalostí současných. V tomto širším tématu jsme v posledních 5 letech publikovali nejméně 15 článků v impaktovaných mezinárodních časopisech. 

Jaké mají možnosti absolventi?

Nejpřímočařejší je v danou chvíli uplatnění jako bioinformatik na lékařských pracovištích, fakultách nebo v ústavech Akademie věd. Odborníky, kteří se současně orientují v informatice a molekulární biologii, lze v současném Česku jednoduše spočítat a jejich potřeba je výrazně vyšší. Komerční bioinformatické firmy samozřejmě také existují a očekává se jejich další prudký růst. Bioinformatické společnosti se pravidelně objevují na předních místech startup žebříčků. Předpokládáme také časté pokračování v doktorském studiu.

Můžete prosím uvést předmět, který je pro studenty přitažlivý svým názvem/obsahem? Řekněme "vlajkový předmět"? 

Pro nás je bezesporu vlajkovým předmětem Bioinformatika. Studenti se tu naučí zpracovávat DNA sekvence (sestavovat je z krátkých čtení, zarovnávat nebo modelovat pomocí markovských modelů). Dále se naučí sestavovat evoluční stromy, statisticky zpracovávat data genové exprese nebo modelovat prostorové struktury bílkovin. 

Kdo za oborem stojí?

Za oborem stojí zejména lidé z výzkumné skupiny Inteligentní datové analýzy. V bioinformatice jsou aktivní Jiří Kléma, Filip Železný, Michael Anděl, Karel Jalovec nebo František Malinka. Jde o skupinu, která stojí na pomezí strojového učení, dolování dat a bioinformatiky. Učitelů bude ale samozřejmě mnohem více. Molekulární biologii budou naši studenti navštěvovat na Přírodovědecké fakultě UK, konkrétně kurz Martina Pospíška.

Děkujeme moc za rozhovor. Do tohoto oboru se můžete pro akademický rok 2016/2017 hlásit do 31.3.2016.

úterý 22. března 2016

MGR obor Počítačové vidění a digitální obraz - rozhovor s garantem doc. Radimem Šárou

Proč byl vytvořen tento obor a jaký je rozdíl oproti předchozí akreditaci oboru - jaké jsou změny/vylepšení?

Počítačové vidění je mladý obor, který se začal rozvíjet jako vědecká disciplína už v 80. letech, ale velkého aplikačního rozmachu nabyl po roce 2001. Dnes je to zavedený vědecký i inženýrský obor s aplikacemi v autonomní robotice a automobilovém průmyslu pro systémy asistence řízení a chytrá auta, ve virtualizaci 3D reality, například pro filmovou postprodukci, v systémech pro detekci, rozpoznání a identifikaci osob, pro automatické anotace sportovních utkání, pro vizuální kontrolu kvality v průmyslu, v medicíně, v planetárním výzkumu, v astronomii, dálkovém průzkumu Země a dalších oborech. Chtěli jsme, aby se i v České republice takový obor systematicky učil. Obor Počítačové vidění a digitální obraz za sebou má již několik let existence. Průběžně zlepšujeme obsah a kvalitu studijních materiálů. Přidali jsme předmět Statistické strojové učení, který je dnes pro moderní aplikace počítačového vidění nepostradatelný. Přednášející tohoto předmětu je dlouholetým expertem v této oblasti a oblíbeným učitelem.

Můžete uvést nějakého "slavného" absolventa oboru?

Jsme úplně normální. Naši absolventi například studují PhD na ETH, University of Oxford, TU Delft, pracují v Austrian Institute of Technology, Bosch, Intel, Microsoft Research Cambridge, Microsoft Inc., mají úspěšné firmy jako Capturing Reality,...

Jaké mají možnosti absolventi?

Expertů v tomto oboru je nedostatek a potřeba stále vzrůstá. Mnozí pokračují v doktorském studiu ve světě i u nás (na FEL nebo na MATFYZ), ve výzkumném ústavu některé významné firmy, kterých i v České republice přibývá (v Praze například nedávno e4t a Valeo, kde již naši absolventi pracují). Absolvent může využít toho, že ovládá unikátní portfolio znalostí k založení vlastni hi-tech firmy... Pro zaměstnavatele je zajímavá kombinace znalostí z počítačového vidění a z umělé inteligence nebo z počítačové grafiky.


Můžete prosím uvést předmět, který je pro studenty přitažlivý svým názvem/obsahem? Řekněme "vlajkový předmět"?


Snažíme se, aby všechny předměty byly co nejlepší a abychom učili jen to, co je podstatné a vyzkoušené. Dlouho a systematicky budujeme prostředí kvalitní výuky (a výzkumu). A ten vlajkový předmět? Všechny jsou přeci vlajkové: z těch oborových jsou to Digitální obraz, kde se naučíme základní techniky zpracování diskrétního obrazu, Geometrie počítačového vidění a grafiky, kde se naučíme efektivnímu jazyku pro popis geometrických vztahů mezi objekty, Metody počítačového vidění, kde se naučíme pokročilé metody pro vyšší úlohy počítačového vidění, Trojrozměrné počítačové vidění, kde si postavíme systém pro virtualizaci reality, Výpočetní geometrie, která nám otevře okno do efektivity geometrických výpočtů… Ale ty názvy nejsou důležité, důležité je to, že předměty systematicky pokrývají obor. A já moc doufám, ze nové Statistické strojové učení se bude líbit. Strojové učení (Machine learning) je dnes hit, ale kdo chce mít výsledky, musí to trochu umět ;)

Kdo za oborem stojí?

Na FEL je několik skupin, jejichž práce se dotýká zpracování obrazu nebo vidění, ale největší koncentrace výzkumu a výuky je v Centru Strojového Vnímání (CMP) na Katedře kybernetiky. Je tu profesor Václav Hlaváč, zakladatel CMP, který napsal ve světě nejznámější učebnici počítačového vidění, je tu profesor Jiří Matas, který je nejcitovanějším autorem na FEL, jehož studenti sbírají uznání po celém světě, je tu Tomáš Pajdla, který je světově uznávaným vědcem v oboru, je tu Tomáš Svoboda, který drandí s autonomními roboty a má maličkost, která, když nemá hlavu v oblacích, tak se pokouší drandit s autonomními auty, je tu Tomáš Werner, kterého znáte z Optimalizace, Jan Kybic, který v CMP systematicky dělá medical imaging, Ondřej Chum, který je nositelem prestižního grantu ERC CZ a další. Tito kolegové mají spolu s ostatními velký podíl na tvorbě oborových předmětů, ale i předmětů doktorského studia. Kolem CMP se točí několik spin-off firem. Spolupracujeme s řadou předních světových univerzit, výzkumných institucí a firem.

Děkujeme moc za rozhovor. Do tohoto oboru se můžete pro akademický rok 2016/2017 hlásit do 31.3.2016.

pondělí 21. března 2016

Nový MGR obor Kybernetická bezpečnost - rozhovor s garantem doc. Davidem Šišlákem

Proč byl vytvořen tento obor?
Reagujeme na vzrůstající množství bezpečnostních incidentů a potřebu výuky odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti. Řada společností si začíná uvědomovat, že každý systém je pouze tak bezpečný, jak bezpečné je jeho nejzranitelnější místo.

Jaké mají možnosti absolventi?
Při vývoji jakýchkoliv softwarových komponent je potřeba věnovat velkou pozornost zabezpečení již od počátku návrhu tohoto systému. Absolventi oboru najdou vedle uplatnění v jakékoliv společnosti zabývající se vývojem softwaru také jako bezpečnostní experti ve správě existujících systémů. Studenti oboru získají také znalosti potřebné pro jejich případnou další specializaci na vědeckou kariéru v doktorském studiu, kde se mohou například věnovat návrhu nových metod pro detekci bezpečnostních incidentů.

Můžete prosím uvést předmět, který je pro studenty přitažlivý svým názvem/obsahem?
V oboru kybernetická bezpečnost je těžké nazvat přitažlivým pouze jeden předmět. Dle preferencí studentů očekáváme přitažlivost u všech oborových předmětů. Ostatně, proto jsme tyto předměty do oboru zařadili. Větší očekávání máme například u předmětu „Bezpečnost systémů“, kde se studenti poprvé seznámí s bezpečnostními riziky operačních systémů/aplikací, analýzou napadených systémů a zásadami minimalizujícími tyto rizika.

Kdo za oborem stojí?
Za oborem stojí garanti oborových předmětů Tomáš Pevný (Bezpečnost systémů), Martin Rehák (Komunikační bezpečnost), Jiří Velebil (Matematická kryptografie), Leoš Boháč (Pokročilé síťové technologie), Jiří Kléma (Statistická analýza dat), Miroslav Bureš (Zajištění kvality software). Všichni tito garanti jsou v daných oborech nejkvalitnějšími reprezentanty na naší fakultě. Jejich kvality jsou prokázány na mezinárodní úrovni, kde dlouhodobě publikují výstupy své vědecké práce. Jejich kvalita je také doložená zájmem průmyslových partnerů o spolupráci v dané oblasti, jedním příkladem může být společnost CISCO, jež je největším výrobcem síťových technologií na světě poskytující mimo jiné také produkty z oblasti kybernetické bezpečnosti.

Děkujeme moc za rozhovor. Do tohoto oboru se můžete pro akademický rok 2016/2017 hlásit do 31.3.2016.

Nový MGR obor Interakce člověka s počítačem - rozhovor s garantem doc. Zdeňkem Míkovcem

Proč byl vytvořen tento obor?
Před zhruba deseti lety jsme společně s lidmi z průmyslu začali budovat povědomí mezi českými firmami o oboru Human-computer interaction (HCI), který je stále více důležitý pro vývoj jakéhokoliv složitějšího zařízení, které komunikuje s člověkem. Vytvořili jsme první laboratoř pro testování použitelnosti v ČR a odstartovali největší HCI konferenci, která od té doby běží každý rok. Již od začátku jsme měli sen založit také vysokoškolský studijní obor, který by byl schopen generovat absolventy se znalostmi a dovednostmi v oboru HCI. Ten sen se nám nyní splnil. Tímto počinem jsme také vlastně dohnali okolní země, kde již studijní obory HCI běžně existují.

Jaké mají možnosti absolventi?
Absolventi oboru HCI se mohou hlásit na pozice UX designer, UX výzkumník, Informační architekt a po získání praxe i na pozice UX manažer. Je to jedna z nejrychleji se rozvíjejících oblastí na pracovním trhu. Nedávný průzkum UX Asociace v České republice ukázal, že platy juniorů na HCI pozicích se pohybují okolo 40.000 Kč a seniorní pracovníci (s praxí 2-5 let) dosahují platu až 70.000 Kč. U pracovníků s dlouhou praxí (nad 5 let) a UX manažerů se pak plat může pohybovat nad 100.000 Kč.

Můžete prosím uvést předmět, který je pro studenty přitažlivý svým názvem/obsahem?
Srdcem oboru jsou tři předměty - Návrh uživatelského rozhraní, Psychologie v HCI a Prostorová tvorba. Psychologii v HCI přednáší jedna z největších kapacit na aplikaci kognitivní psychologie do HCI v ČR Jakub Franc. Prostorová tvorba vedená profesorem Marianem Karlem a doktorem Josefem Šafaříkem z fakulty architektury nám umožňuje studenty seznámit s problematikou designu všudypřítomných elektronických artefaktů ve fyzickém světě. Reagujeme tak zejména na fenomén internetu věcí a tzv. chytrých domácností.

Kdo za oborem stojí?
Za oborem stojí především HCI centrum na katedře počítačové grafiky a interakce. Toto centrum je nejaktivnější univerzitní skupinou v oboru HCI v ČR jak v oblasti výzkumu a výuky, tak v oblasti spolupráce s průmyslem. Na studijním oboru velmi úzce spolupracujeme s Ústavem pro průmyslový design na fakultě architektury, který vedou lidé s mezinárodním renomé.

Děkujeme moc za rozhovor. Do tohoto oboru se můžete pro akademický rok 2016/2017 hlásit do 31.3.2016.